Návrat vzdušných velryb
Jakou šanci mají obří vzducholodě, když ta největší havarovala při druhém zkušebním letu?
Nejprve vyvolala při premiérovém letu 17. srpna ohromující dojem. Nejdelší současná vzducholoď světa tiše plula vzduchem a vzbuzovala pocit neskutečna, jako by se na večerní obloze střední Anglie náhle zjevil kosmický koráb mimozemšťanů. První dvacetiminutová zkouška dopadla skvěle a podle optimistických hlasů odstartoval stroj původně vyvíjený pro americkou armádu novou éru vzdušné dopravy, kdy žádná lokalita na Zemi nebude díky obřím vzducholodím natolik nepřístupná, aby tu nemohla vzniknout mamutí stavba, případně začít průzkum nebo těžba.
O týden později však přišlo vystřízlivění. I druhý let elegantní bílé velryby probíhal podle společnosti Hybrid Air Vehicles (HAV) bezproblémově, ale při přistání došlo k nehodě. Vzducholoď Airlander, po manželce prezidenta firmy pojmenovaná Martha Gwyn, se nejprve kotvícím lanem omylem dotkla drátů vysokého napětí, poté ostře sklonila příď k zemi, chvíli klesala jako ve zpomaleném filmu a nakonec přišel náraz. Po něm se naklonila na bok jako raněné zvíře a několikrát poskočila vpřed, přičemž vyvolala úprk obslužného personálu.
Nikomu se nic nestalo, ale poškodil se kokpit. Stroj o délce fotbalového hřiště a výšce devítipatrového domu podle konstruktérů neměl z oblohy srazit ani hurikán, přitom havaroval za klidného slunečného dne. Leckdo si tak možná vzpomněl, že se korpulentní kráska rodila na místech, která se do historie vzducholodí zapsala krvavým písmem. I ti, kdo v prokletí nevěří, nejspíš aspoň na chvíli zapochybovali,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu