Dilema liberála

Letos v červnu propukl v newyorském Brooklynu menší skandál. Tamní veřejný plavecký bazén vymezil čtyřikrát týdně několik hodin plavání výhradně pro ženy. Protesty na sebe nenechaly dlouho čekat: bazén je hrazen z veřejných prostředků, proč by tedy měl bránit ve vstupu celé jedné skupině uživatelů – mužům?

Moderní český čtenář nejspíš kroutí hlavou: co jsou to za předpotopní manýry? Nebo začne za hádkou tušit náboženský motiv a v souladu s evropskou zkušeností ho možná napadne, jestli si snad na brooklynský bazén nedělá nějaké speciální nároky tamní muslimská komunita. Přihořívá, v kosmopolitním New Yorku se však nejedná o tolik obávaný průnik islámských zvyklostí do západního světa. Tamní vedení bazénu reagovalo preventivně na možné budoucí požadavky stále početnější komunity brooklynských ortodoxních židů.

Spor o plavky

Netrvalo dlouho a na opačné straně Atlantiku vypukl podobný spor, tentokrát o to, v jakých plavkách se smějí ženy ráchat ve vlnách u evropských pláží. Patnáct francouzských měst zakázalo tzv. burkiny, plavecký oblek odvozený z neoprenové výbavy milovníků vodních sportů. Zatímco zákaz získal velmi rychle podporu většiny francouzské politické scény, v sousední Itálii vyvolává podle reportáží médií zákaz neoprenů dovybavených sukýnkou či závojíčkem k pokrytí choulostivějších partií těla spíše pobavení. Italové jsou zvyklí na početné houfy jeptišek, které běžně brázdí tamní pláže zahalené z náboženských důvodů do splývavých hábitů. Na rozdíl od…