V době míru bych byl nenápadný

Kdybych se stal prezidentem, spousta mých drahých spoluobčanů by se ocitla na hraně infarktu či mrtvice, proto v rámci veřejného zdraví chci všechny ujistit: nehodlám být prezidentem v období 2018–2023.

Kdybych však byl prezidentem, především bych se snažil vrátit důstojnost prezidentskému úřadu. Nerozeštvával bych společnost, nebyl bych silným politickým hráčem – politika se má odehrávat v parlamentu –, udržoval bych nízký profil své osoby, chtěl bych být jen reprezentativní figurou. Nedostižitelným vzorem důstojné hlavy státu je britská královna a já nemám žádné iluze, že bych se jí mohl vyrovnat. Ale rozhodně bych chtěl prezidentský úřad co nejvíc posunout od role a vystupování našeho prezidenta současného k roli a vystupování Alžběty II.

Potichu bych sledoval zpovzdálí, jak se politika vyvíjí, a zasahoval bych do ní co nejméně. V době míru. V době války – kdyby nějaká spojenecká země byla napadena – by se má role otočila o sto osmdesát stupňů a coby vrchní velitel ozbrojených sil bych byl naopak velice energickým prezidentem. Vzorem by byli Lincoln, Churchill.

Kdyby na mě vyšel úkol nominovat soudce Ústavního soudu, nominoval bych jen ty přirozenoprávní. Adept by dostal otázku: „Odkud myslíte, že pocházejí naše základní práva?“ Pokud by odpověděl, že „od státu“ nebo „od lidu“, mohl by se za mého prezidentství s nadějí na Ústavní soud rozloučit. Pokud by však řekl „od Boha“ nebo „jsou…