Hilda

Boj za emancipaci komiksu je v jednom směru kontraproduktivní – tak dlouho se dokazovalo, že umí vyprávět složité příběhy dospělým, až čtenáři v zemích s kratší tradicí zapomněli, že je pořád i pro děti. To je přesně případ Česka. Změnit by to mohla Hilda, modrovlasá hrdinka skandinávského střihu od britského autora Lukea Pearsona.  Zatím vyšly společně první dva příběhy ze čtyř, album rozměru A4 hraje barvami a větší font je vstřícný k začínajícím čtenářům.

V Hildině světě – zdánlivé samotě uprostřed hor – nejsou jiné děti, z dospělých jen příjemně liberální maminka, škola probíhá samostudiem (a je hlavně o trollech), ale ožívají zde kameny, bez pozvání vstupuje do chalupy dřevěný chlapík Poleňák a věrným přítelem je srnko-liška jménem Větvík. Prostředí tajemné, přitom přátelské a zvlášť vhodné pro zvídavé nebojácné holčičky, jejichž svéráznost občas přeroste v lehkomyslnost, drzost a drsnost. A kde nejsou postavy jednoduše zlé a dobré, ale hlavně své – podobně jako v Mumincích Tove Janssonové.

Zatímco úvodní příběh je představující, druhý – o setkání s někdy netušenými obyvateli hor – zašmodrchanější. Hilda zjistí, že jejich dům stojí uprostřed světa pidilidí, kteří je považují za úhlavní nepřátele. Za kopcem se navíc usadil obr čekající na svou velkou lásku. Hrdinka se musí chopit iniciativy, ale ani veškerá důmyslnost někdy situaci nevyřeší ke vzájemné spokojenosti všech zúčastněných stran.

Jemný humor a hravá poetika s melancholickým pozadím vedou příběh k…