Ozvěny z Panamy

Jsou tzv. Panama Papers pověstnou černou labutí, jež pohne dějinami? Odpověď ještě neznáme, ale například v Británii už prolomily jednu tradici: britský premiér David Cameron jako první premiér v dějinách země zveřejnil svá daňová přiznání z doby, kdy je ve funkci. Panamské dokumenty totiž odhalily, že Cameronův otec podnikal v daňových rájích, a značná část britských médií i veřejnosti dospěla k závěru, že David Cameron, třebaže se navenek tvářil jako bojovník proti daňovým únikům, byl jejich tajným příznivcem, protože měl z otcova utajeného podnikání zisk.

Cameron několik dní mlžil, až nakonec zveřejnil všechny své příjmy od roku 2010. Moc si tím nepomohl, protože se ukázalo, že užitek pár desítek tisíc liber z firmy svého otce opravdu měl, byť je řádně zdanil. Navíc vyšlo najevo, že od matky přijal dar 200 tisíc liber z prodeje rodinných obrazů, čímž se vyhnul jejich zdanění, které by ho neminulo, kdyby tyto peníze v budoucnu zdědil. Mnoho Britů mu teď vyčítá nejen dřívější mlžení, ale i to, že je bohatší, než se tvářil.  Nelibost britské veřejnosti dobře ilustruje společenskou atmosféru v Evropě. Současná podrážděnost veřejnosti z panamských dokumentů, jež odhalují boháče unikající doma platbě daní, je v principu reakcí na dlouhodobý problém – že totiž rozpočty vlád nestačí k udržení velké pýchy poválečné Evropy – sociálního státu. A ekonomové tvrdí, že pokud by evropské (i nadnárodní) firmy odváděly řádně daně v zemích, kde podnikají, peněz na sociální stát by bylo…