Kdo je vlastně parazit

Obrátil se na mě Václav Klaus ml. prostřednictvím svého právníka s tím, že jsem v minulém čísle špatně pochopil jeho výrok k inkluzi, prý parazity nemyslel děti. Panu Klausovi „je záhadou z jakých zdrojů“ jsem čerpal. Nejde o záhadu, vycházel jsem z oficiálního materiálu ODS, který tato strana sdílela na sociálních sítích. Je v něm uveden tento citát pana Klause: „Společnost si musí dobrých učitelů vážit! Tato vláda si více než učitelů váží pomatených ideologických projektů, například inkluze. Pokud odbouráme výdaje na parazity školského systému a ve školství bude trocha racionality, mohou mzdy snadno přesáhnout 35 000 Kč měsíčně.“

Vzhledem k tomu, že spojuje inkluzi s výdaji na parazity a výdaje míří na děti, došel jsem k závěru, že myslí děti. A jak jsem viděl na různých diskusních fórech, nebyl jsem sám, dotklo se to i řady rodičů postižených dětí.

Je pravda, že ten citát se dá interpretovat dvojím způsobem a nemám jediný důvod nevěřit panu Klausovi, že děti neměl na mysli. Přiznávám, že když někdo používá bolševický termín „parazit“, tak podvědomě nemám tendenci hledat to lepší ze dvou špatných vysvětlení, jak to autor myslel. Za to se omlouvám a zároveň doufám, že příště budou politici mluvit jasně a konkrétně. Zejména, když někoho obviňují, že neprávem získává veřejné prostředky.

Ano, žijeme v čase, kdy volby vyhrává provolání Andreje Babiše na adresu politiků: „Všetci kradnú“, ale věřím, že toto obvinění není politikům o nic příjemnější než všem organizacím či jednotlivcům, kteří byli stínovým ministrem školství – možná jen špatnou formulací – vrženi do jednoho pytle „parazitů“.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor