Dravci v kosmu
Rakety Elona Muska se učí přistávat – aby mohly znovu startovat. Jak změní nové technologie ze soukromých laboratoří lety do vesmíru?
Válec o délce téměř padesáti metrů se řítí vstříc kosmickému prostoru rychlostí 7000 km/h. Ve výšce 80 kilometrů se otáčí proti směru letu a krátce zapíná motory. Snižuje rychlost, vrací se do zemské atmosféry. Jako dlouhý štíhlý doutník klesá vstříc nesmírné rozloze oceánu, ještě jednou zapíná motor a zlehka dosedá doprostřed malé plošiny plující na hladině.
Měkké přistání prvního stupně nosné rakety Falcon 9 začátkem dubna naznačilo, že v kosmonautice nejspíš startuje nová etapa. První umělá družice Sputnik v roce 1957, pes Lajka, Gagarin, měsíční expedice, vynášení satelitů, díky kterým sledujeme třeba vysílání CNN nebo předpověď počasí – to vše se dosud dělo pomocí raket, které přistávat neuměly, jejich jednotlivé stupně po odhození shořely v atmosféře nebo se i s drahými motory roztříštily o povrch planety. Nešlo je tedy znovu použít.
Měnit to začíná známý průkopník Elon Musk se svojí firmou SpaceX a do hry vstupuje také jeho hlavní soupeř, miliardář Jeff Bezos. Právě tito dva muži působí největší rozruch v aréně, kterou v minulých dekádách ovládaly velké státní organizace jako NASA, Roskosmos či Evropská kosmická agentura.
Koště na špičce prstu
Vizionář Elon Musk původně mířil na Mars. S rozpočtem dvacet milionů dolarů chtěl počátkem století vytvořit malou pojízdnou laboratoř, kterou by poslal na jeho povrch. Když ale zjistil, že jen nákup…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu