Až dojdou muži

Českému zdravotnictví hrozí nedostatek mužů. Na lékařských fakultách totiž studuje až trojnásobný počet žen a vypadá to, že v oborech, jako je ortopedie nebo porodnictví, budou časem scházet silné chlapské paže. Alespoň si to myslí některé špičky české medicíny, třeba ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík, který své obavy svěřil tisku. Argumenty zaznívají pádné. Vybavení ortopedů připomíná zednický vercajk, patří do něj například kladivo a majzlík, tedy nic, s čím by se dámy uměly ohánět. Operace navíc trvají dlouhé hodiny.

Jen těžko bychom v českém veřejném prostoru hledali krystaličtější příklad genderových předsudků, než je tahle obava z feminizace zdravotnictví. Snaha držet ženy stranou v různých povoláních vždycky vycházela ze zdánlivě racionálních tvrzení o jejich schopnostech – malé síle, psychické výbavě nebo přirozeném nastavení. V medicíně jsou tyto pánské úvahy obzvlášť populární. Pavel Pafko svého času říkal, že ženy se nehodí na chirurgii, protože se neumějí rychle rozhodovat. Šéf zubařů Jiří Pekárek jim nedoporučoval stomatologii, protože nemají dost síly vytrhnout osmičku. A prezident komory Milan Kubek nadbytek žen rovnou označil za jednu z příčin krize českého zdravotnictví.

Když za podobnými názory hledáme fakta, bývá to slabší – třeba v případě zmíněné ortopedie srovnávací studie ze Spojených států nezjistila žádné rozdíly v kvalitě práce lékařů a lékařek. A zajímavé také je, jak málokdy si silní a rozhodní muži v bílých pláštích vzpomenou na…