Tah 37 vs. tah 78

Nádhera. Taková nádhera.“ Těmito slovy popisoval evropský šampion ve starobylé asijské deskové zvané go Fan Hui rozhodující moment ostře sledovaného zápasu mezi umělým a lidským mozkem. Jak známo, supervýkonný počítač AlphaGo (sestrojený firmou Google) porazil minulý týden nejlepšího světového hráče, Korejce Lee Se-dola, přesvědčivým poměrem čtyři ku jedné. Fan Huiovo nadšení však nevzbudil tenhle výsledek (pro lidské myšlení ne zrovna lichotivý), nýbrž jeden konkrétní tah AlphaGo ve druhé partii.

Přesněji řečeno tah číslo 37. Zprvu si mnoho komentátorů myslelo, že počítač prostě udělal chybu. Znalcům nesmírně komplikované hry totiž nedával žádný smysl – samotný Lee Se-dol byl tak překvapený, že si před svým dalším tahem vzal čtvrthodinovou přestávku. Jak se ale záhy ukázalo, počítač žádnou chybu neudělal. Tahem 37 rozhodl celou partii ve svůj prospěch.

Jak později médiím vysvětloval David Silver, hlavní konstruktér AlphaGo, nepochopitelnost jeho tahu plynula z toho, jak na něj sám AlphaGo přišel. Tvůrci počítače do jeho paměti nahráli neuvěřitelné množství odehraných a zaznamenaných partií go. Prakticky neexistuje způsob, jímž je možné partii vést, který by AlphaGo zaskočil – počítač prostě úplně přesně ví, jak lidé go hrají. Silver a jeho tým ale navíc nechali AlphaGo hrát se sebou samým. Ze střetů dvou nelidsky sečtělých a nelidsky rychle kombinujících protivníků se počítač dál učil. Tah 37, pro lidskou mysl nepochopitelný, je výsledkem právě těchto partií. Se…