Geniální matematik zamotal všem hlavu

Bylo to jako vstoupit do zámku tonoucího ve tmách. Vejdete do první místnosti, klopýtáte, narážíte do věcí a jen postupně zjišťujete, kde stojí různé kusy nábytku. Asi tak po půl roce bloudění nahmatáte vypínač, stisknete ho a náhle vše kolem zalije světlo – stále jste však teprve na začátku.

Zhruba těmito slovy popisoval v polovině devadesátých let britský matematik Andrew Wiles filmařům, jak se mu podařilo dokázat takzvanou velkou Fermatovu větu a vyřešit tak problém, s nímž se marně potýkaly generace matematiků již od roku 1637. Wiles procházel svým „potemnělým zámkem“ déle než šest let, tajně, více méně v izolaci od okolního světa, a úspěch odvážné mise s nezaručeným výsledkem z něj udělal globální celebritu.

Wilesovo trápení s odkazem génia 17. století Pierra de Fermata, všestranně nadaného zakladatele moderní teorie čísel, je fascinující i pro ty, kdo se o matematiku nezajímají. Podobný příběh se odehrává také v současnosti, zatím více méně skrytě, ačkoli je možná ještě zajímavější. Zatímco Wilesově důkazu matematická komunita rozuměla a poměrně rychle jej přijala, tentokrát je vše jinak.

Kouzelná formule

Koncem srpna 2012 umístil uznávaný japonský matematik Šiniči Močizuki na svoji webovou stránku v tichosti čtyři odborné články, dohromady 512 stran textu plného symbolů. Nikomu nic neřekl, byl si však jist, že si jeho kolegové nového příspěvku brzy všimnou. Věděli totiž, že již skoro 20 let pracuje na důkazu takzvané hypotézy abc, další z velkých…