Mamon ční nad většinu současných českých krimiseriálů

V českém prostředí se zatím příliš nedaří nasednout na vlnu tzv. quality TV, kdy se televizní produkce řemeslně vyrovná filmům pro kina a zároveň je vypravěčsky a propracovaností zápletek a postav může i předčit. Veřejnoprávní Česká televize i většina komerčních stanic předpokládají, že hlavní, a tedy postarší publikum je nenáročné a chce jen rychlou dávku emocí. Výjimkou je česká pobočka kabelové stanice HBO – a znovu to potvrzuje šestidílným seriálem Mamon o vyšetřování zločinů hospodářské kriminality v nejvyšších patrech společnosti.

Adaptace norské předlohy z roku 2014 nevznikla jen na základě předpokladu o lenosti českých diváků, kteří neradi čtou titulky a chtějí vidět domácí tváře. Přestává tu být cítit pouhý závan exotiky zboží z dovozu; nastupuje sebevědomí, že naše vlastní prostředí je dost zajímavé k tvorbě seriózního dramatického seriálu. Ale zároveň má Mamon i své limity. Při sledování, jak se neustále oddalují důležité dějové informace a mluví v náznacích, je cítit, že účelem bylo vytvořit u diváků chuť na další epizodu a návyk na stanici, která takové seriály vysílá. Nejde zdaleka jen o vypravěčskou, ale i marketingovou strategii.

Podívejte se na videorecenzi seriálu,  obsáhlý text o Mamonu a stanici HBO najdete v novém Respektu:

Blýsknout se

Placená kabelovna už od svých počátků říká: „Nejsme televize, jsme HBO.“ A tato zdánlivá prostopravda v sobě ukrývá hrdost na své produkty, které nejsou určeny jen vyloženě umělecky náročným divákům, spíš zosobňují pomyslný vyšší ekonomický status. Tuto televizi si předplácejí hlavně movitější lidé středního věku, kteří si umějí udělat volný čas a televizi chápou jako druh kina – proto se tu filmy a seriály nepřerušují reklamami a mají náležité rozpočty. Co americký kus, to pojem: Hra o trůny,Temný případ,Knick: Doktoři bez hranic.