Klingsor

Přestože se českými nakladatelskými domy právě prohání už bůhvíkolikátá vlna zájmu o skandinávskou literaturu, skutečně známých spisovatelů je pořád jen pár. Krom autorů detektivek by se mezi ně vmáčkla snad už jen Astrid Lindgrenová. Je tedy pochopitelné, že se HOST snaží čtenáře nalákat na novelu jejího jmenovce Torgnyho Lindgrena paralelou hlavního hrdiny Klingsora s Járou Cimrmanem. Ti dva sice mají společného jen to, že ve skutečnosti neexistovali (a občasný úsměv nad biografiemi umělců). Ale sedmasedmdesátiletý Lindgren, jenž patří k nejúspěšnějším a nejpřekládanějším švédským spisovatelům, je bezesporu hodný pozornosti.

Své příběhy zasazuje do rodného kraje Västerbotten a jeho hrdinové jsou samorosti se specifickým pohledem na svět. Typický je důraz na detail, hravost, ironie a jemný humor. To vše platí o příběhu geniálního malíře Klingsora vyprávěného kolektivním vypravěčem – skupinou obdivovatelů, kteří o něm píší knihu. Blíže nespecifikované MY se snaží dopátrat zdroje, z něhož Klingsor čerpá, ale i jádra celého „klingsorismu“, potažmo podstaty västerbottenského lidu.

Pro Klingsora se v mládí stane iniciačním momentem zjevení pravdy, že mrtvá hmota neexistuje. Od té chvíle je hotovým umělcem; jen zdokonaluje techniku. A stejně jako vrství na plátno až dvacet téměř stejných zátiší, než dosáhne dokonalosti, vrací se i vypravěč dokola k několika klíčovým momentům, které líčí s minimálními odchylkami. Nejde tu o výstavbu příběhu a budování napětí. Jde o zachycení esence lidí a předmětů. Klingsor se snaží zachytit pravou podobu a vnitřní život předmětů, vypravěč se pokouší zachytit pravou podobu a vnitřní život Klingsora. Stejnou důležitost mají metafyzické úvahy i recept na eintopf. Lindgren a Klingsor nám splývají, realita v jeho slovech i na plátnech „živě vibruje, třese se radostí ze své existence“. A čtenář může s vypravěčem zvolat: Skutečnost je větší! Hmota je jiná! Smrt je podvod!

Autorka je překladatelka.

Torgny Lindgren: Klingsor

Přeložil Zbyněk Černík, Host, 260 stran