Americký císař

Chcete si přečíst nejlepší knihu o současné uprchlické krizi? Napsal ji uznávaný rakouský novinář a spisovatel Martin Pollack. A vůbec nevadí, že pojednává o konci 19. století. Někdejší redaktor časopisu Der Spiegel zmapoval vystěhovaleckou vlnu z tehdy rakouské Haliče do Spojených států a Jižní Ameriky. Je to dílo na pomezí beletrie a dokumentárního psaní. Z dobových novin, úředních záznamů a statistik sestavil životný obraz jedné humanitární katastrofy a velkého stěhování. Jím se proplétají konkrétní osudy lidí, kteří by propluli dějinami v zapomenutí, kdyby nenechali dílčí stopu v soudních protokolech a policejních svodkách.

Bída Haliče, území dnešního Polska a Ukrajiny, a protižidovské pogromy v ruské říši daly do pohybu statisíce lidí v cestě za lepším či aspoň bezpečnějším životem: Rusíny, Židy, Poláky i Slováky. Byl by to vtahující a přehledný historický dokument i bez současné krize. Ale právě tato aktualizace dělá z knihy výjimečné dílo. Je tu totiž všechno: motivace a zoufalství vystěhovalců, organizovaný zločin, který emigraci z jedné strany umožňuje a z druhé strany se na ní falešnými sliby živí. Obavy a pohrdání obyvatel cílových zemí (citace dobového tisku znějí jako ryze dnešní), těžkopádnost a neochota státní správy,  osudy i deziluze mnohých z těch, kterým se za oceán podaří přeplavit. Většinu tam čeká dřina v amerických ocelárnách či rovnou otroctví na jihoamerických plantážích.

Detailní pohled do historie spolehlivě nahlodává jednostranné názory dneška. Není známo, že by milionová vlna Východoevropanů rozložila svým barbarstvím tehdejší Spojené státy, jak se mnoho Američanů obávalo. A tuto vlnu netvořili jen cílevědomí a motivovaní; drtivá většina byli zoufalí lidé, často netušící, jak se Amerika vysloví, natož aby měli představu, kde je, co je čeká a v co mohou doufat. Přesnost paralel je někdy až podezřelá a zarážející, čtenář se však může uklidnit. Pollack na knize pracoval léta a vyšla v roce 2010; první výstřely v Sýrii padly o rok později.

Martin Pollack: Americký císař 
Přeložila Tereza Semotamová, Větrné mlýny, 384 stran