Galveston

Americký spisovatel a producent Nic Pizzolatto získal loni celosvětovou proslulost televizním seriálem Temný případ, jehož druhou řadu právě vysílá stanice HBO. Než ale přetavil svoje zážitky z dětství a dospívání na americkém jižanském venkově do seriálu, temný svět plný násilí, sexu a smrti postupně budoval v několika knihách. Románovou prvotinu Galveston vydal už v roce 2010, česky vychází až nyní.

Najdeme tu všechny „pizzolattovské“ ingredience, a to jak obsahové, tak formální (třeba prolínání dvou časových rovin). Roye Cadyho – bouchače za prahem čtyřicítky pracujícího pro marginálního louisianského gangstera – potkáme v okamžiku, kdy se dovídá, že se nachází v posledním stadiu rakoviny plic. Ne že by byl jeho život do té doby naplněn radostí, nicméně když jej zároveň s diagnózou opustí dívka, „o který jsem si myslel, že spolu chodíme“, a jeho šéf se jej pokusí nadobro zbavit, nezbývá Royovi nic moc jiného než „dusivej pocit beznaděje“.

Z něj ho vytrhne jednak pud sebezáchovy a pak také setkání s mladičkou prostitutkou Rocky a její tříletou sestrou. To Roye nasměruje ke zcela jinému konci, než si sám dovedl představit, a snad poprvé v životě jej přivede k myšlence, že by mohl vykonat i nějaké dobro.

V žánru „jižanského noir“ hraje jazyk zásadní roli. Proto je dobrý překlad jedním z předpokladů úspěchu českého vydání: Martinu Pokornému se povedl výtečně a původní angličtinu čtenáři nepřipomínají žádné neobratnosti. Díky tomu a samozřejmě i díky autorově vypravěčskému mistrovství příběh běží stejně hladce, jako Royovi hrdlem kloužou panáky whisky. Vcelku záhy se ovšem ukáže, že znalost Temného případu a intenzivní zážitek, který seriál přinesl, může být pro čtenáře na škodu. Pizzolatto totiž svoje zmiňované ingredience přimíchává s důsledností, díky níž čtenář ochutná i jednu přísadu, která sice není u žánrových knih neobvyklá, přesto přináší jisté zklamání: očekávatelnost.

Nic Pizzolatto: Galveston
Přeložil Martin Pokorný, Knižní klub, 248 stran