Paní ředitelce s láskou

Manželce expremiéra Nečase Janě Nečasové (dříve Nagyové) přibylo v minulých dnech další obvinění. Policie totiž identifikovala dárce dalších dvou drahých hodinek, které se u Nečasové našly při domovních prohlídkách před dvěma lety. Stejně jako u dalších věcí nalezených u ní doma či v kancelářích Úřadu vlády za celkem téměř deset milionů korun z nich údajně nezaplatila darovací daň, za což ji teď policie stíhá.

Hodinky, o které jde, darovala tehdejší Nečasově milence a šéfce jeho kabinetu zdravotnická společnost Agel miliardáře Tomáše Chrenka. Jak podnikatel podle informací Respektu vysvětlil policii letos v květnu, byl to ze strany jeho firmy „reprezentační dar“. Společnost Agel na otázku ohledně daru neodpověděla. Hodinky pocházely z prodejny šperků Dušák na pražských Příkopech. Rozšířily tak řadu zmíněných dalších darů, jichž bylo celkem 29. Za daňový únik ve výši přes 700 tisíc korun policie Nagyovou poprvé obvinila letos na jaře.

Nyní už podle státního zastupitelství spěje práce na kauze dárků ke konci a v létě začnou žalobci pracovat na obžalobě. Kdyby jim dal soud za pravdu, hrozí Nečasové dva až osm let vězení. Když ne, hrozí naopak žalobcům velké fiasko. Jiný soud totiž už Nečasovou osvobodil ve věci zneužití Vojenského zpravodajství, kdy čelila podezření, že nechala sledovat Nečasovu bývalou ženu.

Ještě s etiketou

Případ „dárky“ je jednou z větví velkého předloňského zátahu na Úřadu vlády, který vedl k pádu Nečasova kabinetu. Během něj policisté zajistili tři desítky převážně drahých kabelek, šperků a oblečení ze značkových obchodů jako Cartier nebo Dior. Z odposlechů dopředu o jejich existenci věděli a měli podezření, že by mohlo jít o úplatky od vlivných lidí z byznysu, z politiky či od lobbistů pravé ruce premiéra, například za zajištění si přístupu k Nečasovi, udržení svých pozic ve státních či městských firmách nebo prosazení nějakých svých zájmů.

Jenže to se nakonec nepodařilo prokázat. Policii se totiž nikdo nepřiznal, že by dárky dával výměnou za nějakou službu, což by se dalo označit jako korupce, a jasné důkazy neobsahovaly ani odposlechy. Detektivové tak sáhli k daňovému úniku. Jak v průběhu vyšetřování zjistili, Nagyová z desítek obdržených darů neplatila darovací daň, což zákon vyžaduje – v případě, že nejde o pozornost od rodiny či blízké osoby – u věcí v hodnotě nad 25 tisíc korun. Většina z nich přitom tu cenu měla.

O konkrétních dárcích informoval již loni Respekt, seznam 29 darů z prvního obvinění pak minulý týden přinesly Lidové noviny. Objevují se v něm položky za více než milion a přičtou-li se k seznamu i dvoje zmíněné hodinky od Agelu za 450 tisíc, dělá celkový účet deset milionů a 100 tisíc korun. Škoda za neodvedenou daň činí 736 tisíc korun. Řada zabavených dárků měla na sobě ještě etikety se jménem obchodu a kódem, takže dárce bylo možné zjistit ve spolupráci s jednotlivými prodejnami. Podstatným zdrojem informací byl v tomto směru pro vyšetřovatele i odposlech telefonu Jany Nagyové.

Policie už, jak známo, „ztotožnila“ minimálně 12 dárcovských jmen včetně šéfa ČEZ Daniela Beneše, lobbisty Vladimíra Johanese či advokáta Karla Muzikáře ml. K zajímavým dárcům patří i exministr Tomáš Chalupa, miliardář Daniel Křetínský, předseda představenstva elektrické přenosové soustavy ČEPS Vladimír Tošovský, bývalý šéf pozemkového úřadu Petr Šťovíček nebo někdejší ředitel pražského dopravního podniku Martin Horák.

Kde to vzali, nevím

Klíčová otázka samozřejmě je, co tyto lidi vedlo k nápadu dárky úřednici Nagyové poskytovat. Když loni Respekt zjistil, že jedním z dárců by mohl být například Muzikář ml., lobbista to opatrně přiznával a vysvětloval velkým přátelstvím s Nagyovou. „Když máte takového přítele, kupujete mu dárky třeba k narozeninám, a nejsou to ponožky,“ řekl. Podle seznamu Lidových novin věnoval Karel Muzikář šéfce úřadu premiéra šaty a šperky za zhruba 600 tisíc korun.

Během Nečasovy vlády získala Muzikářova právní kancelář zakázky na právní poradenství za desítky milionů korun a měla přístup i k citlivým informacím ČEZ o tendru na dostavbu Temelína. Muzikář ale odmítl, že by šlo o protislužbu. Někteří z lidí uvedených policií jako dárci jednoznačně popírají, že bývalé úřednici Nečasovy vlády vůbec něco dali. Například šéf ČEPS a bývalý ministr průmyslu Vladimír Tošovský podle obvinění věnoval Nagyové kabelku Christian Dior za 180 tisíc korun.

„Nikdy jsem ji neviděl, nepotkal, nemluvil s ní ani po telefonu, ani jsem u ní nebyl, nic jsem jí nekupoval, nic jsem jí nedal. Ani kabelku, ani nic jiného. To samé jsem řekl policii. Kde to vzali, nevím,“ tvrdí Tošovský. Stejně razantní „ne“ říká i bývalý ekonomický ředitel pražského dopravního podniku Martin Horák, od něj měla Nagyová dostat věci za více než 600 tisíc.

Podle státního zástupce Rostislava Bajgera vyplývá zjištění dárců z domovních prohlídek, odposlechů i sdělení svědků. Těm, kdo darovali, žádné trestní stíhání nehrozí, vzhledem k tomu, že žaloba nebude věc hodnotit jako korupci. Kdyby se ale skutečně prokázalo, že dary poskytovali, značně to může pošramotit jejich společenskou prestiž. Což může být zároveň silný důvod se k věcem nehlásit. Vyloučit však nelze ani to, že policie mohla pochybit.

Jediný, kdo se vedle Agelu a Muzikáře k darům pro Nagyovou na policii „přihlásil“, je miliardář a podnikatel v energetice Daniel Křetínský. „Máme přátelský vztah a dáváme si k Vánocům a k narozeninám dárky, a to vzájemně. Do doby výkonu funkce spadá jeden, ostatní jsou po jejím návratu z vězení. K otázce na téma motivace platí, že nečekám jakoukoli protislužbu a sama taková představa je pod úroveň,“ vysvětlil po prvním obvinění Nagyové Křetínský.

Například šéf ČEZ Beneš nepopírá, že Nečasové dárky dával, konkrétní věci popsané policií, v jeho případě tři kabelky a oblečení od Diora v ceně přes 340 tisíc, si ale nevybavuje. „Nic takového si nepamatuji,“ říká. Beneš mohl mít motiv předcházet si Nečasovou proto, že jeho pozice v čele ČEZ je hodně závislá na vůli premiéra. Beneš i to nicméně odmítá.

Obžaloba, kterou nyní začne dozorující Vrchní státní zastupitelství v Olomouci připravovat, má kromě obvinění za dary obsahovat i další případ, a to údajnou korupci bývalých poslanců tzv. trafikami ve státních firmách za to, že v roce 2012 nepoložili vládu. Nečasová měla být spoluorganizátorkou této úplatkářské akce. Už předloni ale Nejvyšší soud rozhodl, že exposlance nelze kvůli jejich imunitě stíhat, a žalobcům tak chybějí ti, kdo údajně úplatky přijímali. Všichni navíc tvrdí, že šlo o běžná politická jednání. Ačkoli to byla původně hlavní větev celého případu, nyní se zdá, že daňový únik „z kabelek“ může čistotu trestního rejstříku Nečasové ohrožovat zdaleka nejvíc.