Dopisy

DESPEKT

Respekt 17/2015

Několik desetiletí socialismu se mimo jiné podepsalo neblaze i na vztahu občana k jeho obci. Pojem domov, který vyjadřuje osobní, intimní vztah ke konkrétnímu místu, byl nahrazen technicistním trvalým bydlištěm. Důsledky? Řada lidí má trvalé bydliště z různých důvodů hlášeno tam, kde se ve skutečnosti nezdržují, třeba proto, aby se vyhnuli četnějším kontrolám ze strany státních úřadů. Smutným trendem dneška je pak hlášení trvalého bydliště na obecních úřadech ve snaze uniknout exekutorům.

To poškozuje obce například finančně: prostředky z RUD získávají pouze za občany, kteří se přihlásí k trvalému pobytu. Především se ale ze vztahu obce a jejího občana vytrácí skutečný obsah, oboustranný pocit sounáležitosti a odpovědnosti. Smyslem znovuzavedení domovského práva, o které STAN usiluje, je tyto vazby posílit. Mimo jiné proto, aby obce mohly být tím, kdo se o své občany postará například v oblasti sociálního zabezpečení, protože právě ony znají skutečné potřeby svých občanů nejlépe. Domovské právo tedy není bičem na nepřizpůsobivé ani nástrojem, jak někoho z obcí vyhánět. Je cestou k tomu, aby se o řadě věcí, jež jsou dnes řešeny centrálně, rozhodovalo smysluplněji a efektivněji přímo tam, kde lidé žijí. Kde mají domov.

Karel Kreml, tiskový mluvčí Starostové a nezávislí

TO HROZNÉ SLOVO NA „G“

RESPEKT 17/2015

Jsem přesvědčen, že tak lehce a bez důkazů obvinit nějaký národ z genocidy, nejhoršího zločinu lidstva, je nepřijatelné. Dovolte mi tedy uvést některá fakta z vašeho článku, který obsahuje mnoho nepodložených obvinění proti Turecku. Neexistuje politická, justiční ani akademická shoda na nárocích Arménů. Naopak Arménie v roce 2005 odmítla ustavení společné komise, která by události roku 1915 nezávisle vyhodnotila.

Podmínky, na jejichž základě je možné nějakou událost uznat za genocidu, jsou jasně dané až konvencí z roku 1948, a ta není retroaktivní. Genocida musí být uznána mezinárodním soudem, jako tomu bylo v případě holocaustu či Rwandy. Nic takového o událostech roku 1915 nemáme k dispozici.

Snahy o neutralizaci vztahů ukončil prezident Sarkisjan v roce 2009, jak dokládají parlamentní protokoly. Arménie využívá události roku 1915, aby odvedla pozornost od vnitřních problémů a také okupace Náhorního Karabachu.

Pevně věřím, že třetí strany mohou přispět k vyřešení konfliktu, pokud se na historii budou dívat objektivně a ubrání se těm, kdo chtějí svou verzi historie vydávat za nezpochybnitelnou pravdu. Pak se možná přestaneme dívat do minulého století a místo toho se začneme soustředit na příštích sto let.

Ahmet Necati Bigalı, velvyslanec Turecka v ČR

(redakčně kráceno)

MÉDIA V ÉŘE ANDREJE BABIŠE

Respekt 16/2015

Snaha kriticky ukázat hnutí ANO jako zhoubný jev je podle mne naivní a profesionálně špatně prováděná.

Projekt ANO je po zkušenosti s projektem Věci veřejné opravdu jednoznačně riziko pro politickou kulturu u nás (je-li vůbec nějaká). Ale hnutí ANO má tolik příznivců, že jeho kritika prvoplánově negativními články novinářů vypadá směšně. Hnutí ANO se buď rozpadne samo vnitřně, nebo ztratí přízeň veřejnosti, podobně jako ji ztratila jiná politická uskupení. Myšlenka „my novináři veřejnosti ukážeme pravdu“ je povýšenecká a hloupá.

Málo pravděpodobnou, ale možnou variantou je, že hnutí ANO se přece jen více začne podobat jiným (českým) politickým stranám, k čemuž může pozitivně přispět, když lidé ANO začnou poslouchat někoho jiného než pana Babiše a úzký okruh jeho pomocníků. Čili politický institut nakonec může ANO kultivovat. Prvoplánově kritickými (negativistickými) články proti ANO časopis Respekt ztrácí respekt.

Petr Horniecký

OPRAVA

V minulém čísle jsme v rubrice 10 českých zpráv u zprávy „Důvody pro odstoupení politiků podle českých voličů“ omylem uvedli agenturu STEM jako tu, která výzkum prováděla – správně mělo být uvedeno CVVM.

Za chybu se omlouváme.