Potřebujeme veřejnoprávní média?

Co by si mohl novinář soukromého média přát víc než slabší veřejnoprávní média, jejichž několikamiliardovému rozpočtu nemůže nikdy konkurovat? Když tedy senátor Jan Veleba přišel s návrhem, aby Česká televize a Český rozhlas dostávaly méně peněz, mělo by naše srdce zaplesat. Je to ale přesně naopak.

Množící se útoky na veřejnoprávní média – v pátek si přisadil i Miloš Zeman – naznačují, že je čeká poměrně těžké období.

Kdo je tu škůdce

Jana Velebu pobouřilo, že v televizi dostával nepříjemné otázky. Už v minulosti se mu nelíbilo, jak ČT například referuje o rusko-ukrajinské válce či Miloši Zemanovi. Prý cítí podporu veřejnosti a mnoha politiků, tak se rozhodl prosadit méně peněz pro veřejnoprávní média. Na jeho návrhu lze ocenit snad jen upřímnost motivu, tedy že jde o mstu za nezávislost redaktorů a redaktorek. Jinak jsou ale jeho argumenty nesmyslné.

Vezměme jeden z nich jako ilustraci. Veleba pro iDNES.cz řekl, že přece není možné, aby si musel ČT a ČRo platit i ten, o kom tato média referují kriticky. „Takový důsledek, kdy poškozený je nucen platit škodlivou činnost škůdce vůči sobě samému, je jednání nemající v právním řádu obdobu,“ konstatoval Veleba. Pan senátor se plete a sám je přímým důkazem tohoto omylu. Jan Veleba, kterého si platíme ze svých daní, podle našeho názoru škodí české společnosti tím, že šíří ruskou propagandu, nikdy by nás však nenapadlo vzít mu proto jeho mandát.
// }; _bbx_embed.insert(options); })() // ]]>

V poslední době znovu přibývá hlasů, že veřejnoprávní média jsou zbytečná. V pátek se tak vyjádřil například Miloš Zeman, který dokonce navrhl jejich zrušení. Nad existencí médií veřejné služby se kdysi pozastavil i Andrej Babiš. Prý stačí privátní sdělovací prostředky. Je tomu tak?

Pravda je, že informace odvysílané v České televizi či Českém rozhlase nejsou o nic méně a ani o nic více nezávislé než informace v českých denících. Tak jako novináři z tisku bojují s kvalitou a různými vlivy, bojují s nimi i ti veřejnoprávní.

Přesto je existence médií veřejné služby zásadní. Třeba v komplexnosti služeb, které nabízejí – od dokumentů přes filmy až po zpravodajství. Už jejich samotná existence má pozitivní vliv a to i na podobu privátních médií (platí to samozřejmě také naopak). Jistý druh konkurenčního napětí a vzájemné kontroly je zdravý. Kdyby zůstalo pouze jedno nebo druhé, nepřineslo by to nic dobrého.

Důležitý je motiv

Ne že by se veřejnoprávní média neměla kritizovat. Ostatně jsou placena z veřejných peněz, takže musí procházet přísnou kontrolou. Vždy jsou ale podstatné motivy kritiky. Když se chystaly překlady knih Alexise de Tocquevilla, autor přidával doušku, aby překladatelé měli vždy na mysli, že jeho kritika demokracie vychází z toho, že je její vášnivý zastánce.

Když se tedy povede debata o budoucnosti ČT a ČRo, je třeba odlišovat ty, kdo je kritizují proto, aby byly lepší, od těch, kteří chtějí zničit jejich nezávislost, existenci či získat nějaký jiný benefit. Nezávislost veřejnoprávních médií je nutné hájit stejně vášnivě jako dejme tomu nezávislost justice.