Druhá osoba singuláru

„Semafor dával zelenou arabským autům přijíždějícím od Bejt Chaniny a Šuafátu. Na každých pět minut zelené pro auta přijíždějící ze všech těch zatracených osad dají půl minuty zelené pro sto tisíc místních obyvatel. Madždí každé ráno sliboval, že až skončí praxi a složí advokátské zkoušky, okamžitě podá u Nejvyššího soudu stížnost proti tomu zkurvenému semaforu.“ Takto Sajjid Kašua vrhá čtenáře přímo doprostřed arabsko-izraelského konfliktu. Ne toho ozbrojeného, jak o něm zpravují média, ale toho každodenního, který i v době příměří probublává v ulicích Jeruzaléma; na semaforech, v kavárnách, u soudů.

Kašua ho má důkladně zvnitřněný. Pochází z města Tira, z oblasti tzv. Trojúhelníku, která je centrem izraelských Arabů – a sám se „smírně“ považuje za izraelsko-arabského spisovatele. Jenže je taková „spečená“ identita vůbec možná? Odpovědi zkoumá román Druhá osoba singuláru, Kašuova první do češtiny přeložená kniha. Vše je tu dvojí: dva hlavní příběhy, jež se střídají a postupně se do sebe vpravují, dva muži, právník a sociální pracovník, kteří každý mluví hebrejsky i arabsky a jeden z nich před úřady skutečně vystupuje pod dvojí identitou. Pouze žena mezi nimi je jediná, a tak vzbuzuje aspoň dvojí emoce: manželskou lásku, ale také chorobnou žárlivost svého manžela poté, co v jedné knize náhodně koupené v antikvariátu najde milostný vzkaz psaný její rukou. Komu? A jak se tam dostal? Pátrání mezi světy začíná…

Kašua v Izraeli proslul mimo jiné jako autor satirického sitcomu Arabská práce a tato jeho poloha je znát. Vyprávění sice plyne „netelevizně“ pomalu, ale ze situací se zvedá opar ironie a sem tam jím probleskne úsměšek. Přitom se autorovi daří pohybovat v blízkosti hranice, za kterou by už vše působilo jako chtěné schválnosti, nikoli jako možnost zahlédnout z jednoho místa vážnou i směšnou tvář věcí. Téměř vše je zde totiž dvojí, ale dvojznačnost lidských situací se nakonec dělí podle úplně jiné osy, než je ta izraelsko-arabská.

Autor je spisovatel.

Sajjid Kašua: Druhá osoba singuláru
Přeložila Šárka Doležalová, Pistorius & Olšanská, 296 stran