Zeman by rád byl Churchill, ale nemá na to odvahu

Na Miloše Zemana se z médií včetně sociálních sítí v posledním čase valí drtivá kritika. Není ale v nějakém momentu nespravedlivá nebo minimálně příliš zaujatá?

Jindřich Šídlo: Jasně. Ale od toho jsou sociální sítě.

Petr Honzejk: Tak ho pojďme chvíli chválit. Já ho chválím za to, že ocenil české vojáky padlé v Afghánistánu, a zejména za to, že ty, kdo o nich mluví jako o žoldácích, nazval „špínou této země“.

Jindřich Šídlo: No tak to já ne. Myslím tím „špínu“. To je přesně atmosféra, kterou má Zeman nejradši, rozdělení země. Připomnělo mi to The Sun v době falklandské války. Kdo pochyboval, byl vlastizrádce.

Marek Švehla: Přesně. Po Vlajce a Rudém právu padesátých let by nikdo z těch našich reprezentantů neměl slovo špína jako označení lidí vypustit z pusy.

Petr Honzejk: Takže se nechytlo ani tohle. Někdo něco jiného?

Marek Švehla: Možná je ta kritika hraničící se zhnusením Zemanem oprávněná. Ale ne, já jako eurohujer ho chválím za eurohujerství, byť střižené putinohujerstvím.

Jindřich Šídlo: Ano, to je ideální kombinace k vyvolání nálad, na které míří otázka. Ze všech stran.

Marek Švehla: Ve vztahu k Zemanovi často rozhodují detaily: jeho arogance, vzhled, pocit, že by pro vtip zabíjel. Jeho zalíbení v pošlapávání dobré havlovské tradice kvůli – čemu vlastně? Jinak ale zatím nemáme důkaz, že by v důležitých věcech selhával. U Klause jsme ho měli – u EU.

Jindřich Šídlo: Určitě ne? Když prohlásí, že víc věří Lavrovovi než spojencům z NATO?

Petr Honzejk: Hele, Jindro, já se tady poctivě snažím o sebezpyt, zda netrpím vůči panu prezidentovi předsudky, jak bylo naznačeno v úvodní otázce, a ty takhle. Co na to mám asi tak říct? No máš pravdu, no…

Jindřich Šídlo: Úplně ti rozumím, snažím se taky, často a rád.
 
Erik Tabery: Zeman říká vždy to, co kdo chce slyšet. V Bruselu chválí Brusel, v Číně Čínu… Mně na něm přijde zajímavé, že by rád byl Churchill, ale nemá na to odvahu. Je to vlastně zbabělý chlápek, který se odváží jen tehdy, když ho to nic nestojí. A ta vyznamenání jsou vlastně jen detail.  Nemá rozhled; cituje knihy, články apod., které už citoval před deseti lety. Možná neoceňuje přisluhovače za přisluhování, ale protože nikoho jiného nezná.

Petr Honzejk: Myslím, že to tak úplně není. Myslím, že klíčem k tomu, jak vybírá vyznamenané, je on sám. Výběr je dobrý, ba výborný, když nám sděluje, jaký by chtěl být, tedy statečný až hrdinský (Churchill, Toufar, vojáci z Afghánistánu). A tragický, když podlehne sám sobě, vlastnímu arogantnímu egomaniactví (Fico, Renč).

Ondřej Kundra: Zeman to dělá chytře. Vyvěsí vlajku EU, vyznamená pár skutečných hrdinů, aby zahalil své skutečné kroky a cíle. Je jasně proputinovský, takže dnes v tom základním – v odstřižení nás od téhle sféry vlivu – selhává. Mě udělal v poslední době radost tím, že vládě hodil na hlavu skandální zákon proti lesním školkám. Jinak viz aktuální Economist:

“LATELY the Czech Republic has become one of the weaker links in Europe's efforts to punish Russia for its interference in Ukraine. For months, critics, especially in Poland and the Baltic states, have accused Czech leaders of insufficient vigilance against Russian aggression. Now one of the country’s own intelligence services is doing the same. In an annual report released October 27th, the Czech Republic’s counterintelligence agency, known by the Czech-language acronym BIS, accuses governing elites of „asymmetric indifference to the issue of security risks from Russia and China“.  Kritika Zemana není přehnaná, je zasloužená.

Marek Švehla: Je zasloužená, s tím by i Šlouf souhlasil. Podle mě ale my, sedmá (nebo už osmá?) velmoc, málo analyzujeme, jak moc slabým článkem Česko ve vztahu EU a Ruska je. Schůzka Zeman – Lavrov, o níž vím, mě jako důkaz nepřesvědčuje.

Ondřej Kundra: Mimochodem, Miloš Zeman v čínské TV. „Naprosto chápeme, že není možné zasahovat do vnitřních záležitostí jakéhokoli státu včetně Číny,“ uvedl Zeman v rozhovoru s novinářem televize CCTV. „Neučíme vás tržní ekonomiku ani lidská práva, naopak se od vás chceme učit.“ Být Rychetským, začínám se třást o materiální jádro ústavy a neměnných náležitostí našeho demokratického právního státu. K analýze – média by měla více analyzovat jeho propojení s Rusy. Což platí i na jeho okolí.

Marek Švehla: A není to učení taková zdvořilostní fráze? Určitě existují věci, které se můžeme od Číňanů učit … třeba čínsky.

Ondřej Kundra: To by bylo super. Ta zbylá část věty ovšem zněla: „Jsem v Číně, abych se naučil, jak urychlit ekonomický růst nebo stabilizovat společnost.“ S prvním souhlas, proč ne; z druhého jde děs.

Marek Švehla: Jo, pan prezident potřebuje stabilizovat především sám sebe.

Petr Honzejk: Napadá někoho, co tou „stabilizací společnosti“ mohlo být myšleno?

Marek Švehla: Za opoziční smlouvy se stabilizovalo. To už ale Zeman asi nezopakuje. Nemůžete se ho teda zeptat? Nám neodpoví.

Ondřej Kundra: Zeptám se Ovčáčka. Též mě to zajímá.

Petr Honzejk: Bezva. Nakonec by mě zajímalo, jak se můžeme poučit od Číny, i pokud jde o ekonomický růst. Zavedeme sociální a ekologický dumping a Slušovice začnou vyrábět iPhony 7 dřív než Apple?

Marek Švehla: Obávám se, že tady budou argumenty zbytečné.