100 miliard: hodně, nebo málo?

Vláda předkládá sněmovně státní rozpočet se schodkem 100 miliard korun, a to navzdory tomu, že ekonomika po letech propadu a stagnace konečně začala růst. Schodek se nachází v limitech maastrichtských kritérií, ale vláda už to schytává. Pomineme-li povinnou kritiku opozice, která kritizovat musí (zvláště rozpočet), protože je opozice, je v médiích i kritika vedená jakoby intuicí či selským rozumem: když ekonomika roste, je třeba vytvářet přebytky nebo mít rozpočty vyrovnané tak, aby – až přijde další krize či recese (což se dříve nebo později stane) – mohly být rezervy použity na tzv. proticyklická opatření, která budou ze strany státu výkyvy hospodářského cyklu vyrovnávat.