Dopisy

Nejlepší je to gratis

Respekt 19/2014

Přesně jste se strefili do mé nálady poté, co jsem vzala svoje vnoučata do Národní galerie ve Veletržním paláci. Coby důchodkyně jsem platila poloviční vstupné, za dva vnuky také, za malou vnučku nic. Celková suma? 360 Kč!
Platilo se zvlášť za prohlídku v dolní části galerie, tedy za Muchovu Slovanskou epopej, a zvlášť za Sbírky moderního a současného umění. Zájem návštěvníků byl o Slovanskou epopej a o francouzské umění 19. a 20. století. Jinak v tom nedělním škaredém odpoledni galerie zela prázdnotou. Vzpomněla jsem si na nacpané galerie v Anglii, kde je vstupné zdarma.

Eva Jakoubková

ZŮSTÁVÁM ROMANTIKEM

RESPEKT 19/2014

Rozhovor s nakladatelem Milanem Gelnarem ve mně probudil myšlenku oprášit stránky Respektu o části programu ČSSD pro předčasné parlamentní volby v minulém roce nazvanou Kultura jako součást veřejné služby, ve které se hovoří o nezaměnitelné funkci kultury, za niž spoluodpovídá stát, s tím pak související snížení daně z přidané hodnoty na knihy či úplné osvobození. Nemyslím si však, že Bohuslav Sobotka měl v tomto případě na mysli snížení ze současných 15 na 10 procent. Vezmeme-li v úvahu, že sociální demokracie se honosí mimo jiné sliby pro rodinu, pro vzdělání, pro kulturu, bylo by smutné, aby se slova Jana Mládka
„vydrží-li kultura, přežije národ“ stala pouhým romantickým sněním vyluxovaných kapes střední třídy pro změnu v Gelnarově pojetí.

Petra Mazanová

ZNALOSTI MÍSTO ZNÁMEK

RESPEKT 20/2014

S argumenty v článku jako středoškolská učitelka češtiny souhlasím. Také si myslím, že je třeba sladit osnovy a metody výuky s potřebami společnosti 21. století. Jen mi vadí ten kategorický a nekompromisní tón, ze kterého vyplývá, že nikde nikdo neučí podle toho, jak by to bylo efektivní a moderní. A to je v rozporu s pravdou, je to lživá dikce, jež se bohužel v poslední době stala módní. Bylo by dobré, kdyby naši politici modernizovali celý systém, který vychází z reality 19. století, a je tudíž anachronický, a jejž jednotliví učitelé změnit sami nemohou. Rozhodně však existují učitelé (mají-li osvícené vedení školy), kteří učí skvěle – a možná i lépe a smysluplněji, než uvádí tento článek –, rozvíjí kompetence, schopnosti studentů a jsou svým studentům jak učiteli, tak i kouči a psychology. Znám střední školy, kde se například už neučí literární dějepis, kde se po studentech nechce umět nazpaměť seznamy děl Kundery či středověku, jak rozhořčeně uvádí článek, ale dovednosti číst, psát, rozumět literatuře – na relativně vysoké úrovni, kde se pořádají přednášky s vědci z AV, pravidelné workshopy se současnými spisovateli a přednášky s novinářskou elitou! Byla bych ráda, kdyby se novináři před tím, než vyřknou takovéto kategorické tvrzení, seznámili se skutečností škol a nevycházeli jen z doby dávné, kdy chodili do školy oni.

Monika Stehlíková, gymnázium Na Zatlance

DOUFÁM V ZÁNIK NÁBOŽENSTVÍ

RESPEKT 20/2014

Děkuji za rozhovor s panem Lawrencem M. Kraussem. Jeho inspirativní postřehy o vesmíru, v němž žijeme, v neobyčejně informativní zkratce (která je asi nutná v takovém rozhovoru) a jeho pesimismus ohledně našich možností probádat a poznat všechno (který sdílím) drasticky kontrastují s rudoprávními představami o Bibli. Podobné argumenty proti náboženství vycházely ve Večerní Praze v osmdesátých letech a chechtali se jim snad i zavilí svazáci. Jako fyzika a vědce si však pana Krausse velmi vážím.

Jaroslav Frýdek

UPŘESNĚNÍ

Popiska u fotografie k textu „Obsadit a odtrhnout“ (Respekt 16/2014) zněla „Rusové (s tyčemi) bojují za nezávislost v Charkově“. Správně ale měla znít „Proruští protestující (s tyčemi) bojují za nezávislost v Charkově“. Za nepřesnost se omlouváme.