Nejvlivnější muž

Na počátku byl Andrej Babiš schopný muž. Pak se stal bohatým, nedávno vlivným a nyní se může stát, že bude i nejmocnějším. Pozoruhodné je, že v zemi, kde se vášnivě prožívá kdejaká fáma, tato skutečnost nevzbuzuje větší pozornost, tím méně debatu.

Jak snadné

Česko dosud nezažilo takovou koncentraci moci. Babiš je podnikatel, jehož firmy mají miliardové obraty. Vede hnutí ANO, které se stalo druhou nejsilnější stranou ve sněmovně a pravděpodobně zasedne i ve vládě. Koupil jeden z největších mediálních domů v zemi MAFRA, jenž vlastní tři velké deníky. Nyní Babiš pro Hospodářské noviny přiznal, že by rád koupil rozhlasovou stanici Impuls a že by se mu líbil i podíl v některé ze soukromých televizí. Pakliže by své plány uskutečnil, nebude mít pod kontrolou jen zdejší potraviny, ale také informace. Jistě, budou tu i nadále konkurenční vydavatelství, nicméně s takovou koncentrací vlivu nebude moci nikdo soutěžit.

Babiš postupoval na mediální scéně velmi chytře. Nejdříve pomohl zafinancovat investigativní projekt na webu – Českou pozici. Jde o velmi kvalitní zdroj informací, který ale samozřejmě z logiky věci nikdy nepátral po Babišovi. Takže bod pro něj. Pak se Babiš rozhodl pořídit si novináře Martina Komárka, který o něm do té doby psal kriticky. Povedlo se, Komárek změnil na Babiše názor, a je nyní dokonce za jeho hnutí ve sněmovně. Znovu bod pro něj. Následně si koupil celé vydavatelství MAFRA a, světe div se, kromě několika kritických a varovných povzdechů o propojování politické a mediální moci to nikoho moc nevzrušilo. Další bod pro Babiše. Nyní testuje veřejný prostor znovu, když naznačuje, že by rád rozhlas a televizi. A vzhledem k tomu, že je zase ticho, možná se mu to podaří.

Je sice sympatické, že jako šéfredaktorku MF DNES najal investigativní novinářku Sabinu Slonkovou, ale při vší úctě k ní, tady by nepomohl ani svatý Petr. Každá zpráva, každý komentář o vládě či opozici bude vnímán s podezřením, že nějak souvisí s mocenskými strategiemi majitele. Prostě vždy půjde o střet zájmů. Proto politici nemají vlastnit deníky, rozhlas ani televize.

Zlatý Železný

Před lety vzbuzoval velké vášně Vladimír Železný, který řídil a k politickým cílům zneužíval televizi Nova. Vedle Babiše to však byl jen mediální příštipkář, který neměl podnikatelské impérium, nikdy nevlastnil politickou stranu a z osobních důvodů „pouze“ v ukradené televizi sloužil jiným. Mediální mogul vlastnící parlamentní politickou formaci a (možná) držící posty ve vládě je něco úplně jiného. Dostali jsme se tak do situace, s níž evidentně nikdo nepočítal a s níž si nevíme rady.

Babiš říká, že se neděje nic zvláštního, prý je jako Bloomberg v USA, který vlastní média a zároveň byl starostou New Yorku. K tomu v Hospodářských novinách velmi trefně napsal Daniel Anýž: „Bloombergovi jeho zpravodajská agentura nejdříve vydělala miliardy dolarů, aby teprve pak přestoupil do veřejné sféry. U Babiše je posloupnost jiná, jeho velké mediální nákupy se přímo časově prolínají s jeho nástupem do velké politiky. Nemluvě o tom, že agentura Bloomberg, jakkoli významná, se specializuje na ekonomické a finanční zpravodajství, Babišova média jsou celozáběrová, celoplošná.“

Navíc v Americe je obrovská konkurence a Bloomberg sám působil jenom v komunální politice. Nemohl si nastavovat pravidla pro svůj byznys, protože taková moc patří Kongresu. Babiš, pokud jeho hnutí stane ve vládě, si bude nastavovat daně, spolurozhodovat o pravidlech podnikání, dotacích apod. Skrze vládu může mít sice nepřímý, ale přesto vliv na antimonopolní úřad, který by mu mohl zabránit v nákupu dalších médií. Pokud se skutečně stane ministrem financí, bude mít pod sebou Finanční analytický útvar. Může ho využívat ke konkurenčnímu boji, stejně jako může zneužívat přístup k tajným zprávám BIS? Nejde o čistou teorii, Babiš má už dnes zálibu v angažování bývalých policistů ve své firmě. Jsou mimo jiné ideálním zdrojem informací. Babiš se dostává do situace, jako kdyby jeden člověk byl zároveň policista, státní zástupce, soudce – a novinář, který pak o svém konání bude psát. Čím taková věc hrozí, není těžké si představit.

Zabránit tomu

Je nejvyšší čas řešit, jak bránit koncentraci byznysové, mediální a politické moci. Jestli máme úřad, který nás brání před tím, aby někdo nevlastnil příliš mnoho pekáren, neměl by nás chránit i před nekontrolovatelným vlivem? Bavíme se tu o rizicích, ne o důvodech k panice. Dá se předpokládat, že dříve či později bude mít Babiš sám problémy. Stačí pár nepopulárních kroků ve vládě, další těžkosti na mediálním trhu či s potravinami, a hvězda začne pohasínat. To je však už jiný příběh. Teď přišel čas řešit, jak udržet zdejší politicko-mediální systém maximálně otevřený a jak zabránit babišizaci Česka.