1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete

Kdyby tahle kniha vyšla na českém trhu před deseti lety, nesla by spíš název „1001 komiksů, které si nikdy nepřečtete, protože vyšly jen v zahraničí“. Dnes může českého čtenáře při jejím listování naplnit hřejivý pocit, že tuzemský překladový trh už nabízí docela slušný výběr. Po objemném svazku 1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete mohou sáhnou nejen věrní fanoušci komiksů, ale kdokoli, kdo chce mít základní vhled do komiksového světa. Těžko jej lze ale přijmout bez výhrad a pochyb.

Koncept podobných přehledových knih je čtenáři velmi oblíbený i přesto – nebo možná právě proto –, že jejich forma zpravidla dominuje nad obsahem. Jedná se o přístupné, nenáročné a mírně povrchní čtení, které má líbivým způsobem přiblížit vybranou oblast. Katalogové zpracování, které je „pop“ verzí menší encyklopedie, se ale právě ke komiksům hodí; rozhodně více než k obrazům či klasické hudbě. V tomto ohledu však formální možnosti žánru zůstávají nevyužity. Kniha sice nabízí ukázky některých komiksů, jenže u většiny děl zůstává z nepochopitelných důvodů jedinou ilustrací obálka, a z té často základní styl zpracování díla nepoznáme – obálka může být barevná, zatímco zpracování příběhu černobílé, jindy může být na obálce akryl, zatímco příběh je kreslený tuší a podobně.

Hlavním autorem knihy je britský novinář Paul Gravett, který se popularizaci komiksů věnuje od osmdesátých let. Aby nebyl sevřen ve své anglofonní perspektivě, oslovil bezmála sedmdesát spolupracovníků z celého světa, kteří mu s tvorbou knihy pomáhali. Toto rozhodnutí výsledku bezesporu pomohlo, byť i v této podobě je přílišná anglosaská orientace z publikace patrná. Například jedním z hlavních kritérií, které rozhodovalo o tom, zda komiks je hoden se umístit do TOP 1001 světových komiksů, bylo právě vydání v angličtině. Jde sice o trochu pochybné měřítko, ale je to pochopitelně volba původního amerického vydavatele, který představuje komiksy dostupné americkým čtenářům – nejedná se o světovou encyklopedii, ale katalog, který si nedělá nároky na úplnost či reprezentativnost.

Podstatnějším nedostatkem knihy je ovšem to, že zůstává právě jen katalogem – kromě medailonků obsahuje plytkou předmluvu režiséra Terryho Gilliama, skromný úvod, rejstříky a pak už nic. Žádná historie vzniku komiksu, žádné pojednání o vývoji tohoto fenoménu, žádná rozprava o komiksových žánrech, žádná zmínka o anglosaské, francouzsko-belgické a japonské komiksové „škole“. Přitom teoretický úvod by mohl být i odrazovým můstkem k lepšímu třídění a katalogizaci jednotlivých medailonků – jistě existují i jiná a invenčnější řazení a dělení než jen časová osa a abecední pořadí.

Je také zřejmé, že pokud si Gravett vzal na pomoc řadu externistů, aby zajistil rozličný pohled na komiks ze všech koutů světa, úroveň příspěvků bude různá. Byť se ediční prací kvalitativní rozptyl určitě zmírnil, nejde si při pročítání knihy nevšimnout rozdílů. (Celkově nejslabší se zdá zpracování medailonků japonské mangy, kde lze objevit i věcné chyby.)

Co se týče českého komiksu, je jedním z mezinárodních spolupracovníků Paula Gravetta i český popularizátor komiksu Tomáš Prokůpek, který pro původní anglické vydání zpracoval jeden medailonek zastupující tuzemskou tvorbu, a to Skutečný příběh Cílka a Lídy od Františka Skály. Bohužel to nejlepší, co československý a později český komiks nabízí, zůstává světu nadále skryto. Přitom by bylo z čeho vybírat: např. komiksy Káji Saudka, Ondřeje Sekory či Lucie Lomové mezinárodní měřítko rozhodně snesou. Vydavatelství Albatros nicméně pro širší zacílení na české čtenáře knihu přizpůsobilo tuzemskému trhu. Některé méně významné komiksy vyřadilo a nahradilo je tituly jako je Muriel, Rychlé šípy či Alois Nebel.

Kniha 1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete je tedy publikace, která sice nenabízí ucelený interpretační rámec komiksového vývoje, ale funkci ambasadora komiksu a základního chronologického přehledu i přes uvedené námitky plní docela dobře. Jistě lépe než jiné publikace, jako je například kniha Comics: Stručné dějiny od Milana Krumla, která je plná faktických nepřesností a chyb.

Autor je teoretik komiksu.

Rozhovor o této knize si můžete přečíst na Respekt.cz.

Paul Gravett: 1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete
Přeložil kolektiv překladatelů, Plus, 960 stran