Moc, moc peněz
Jak se poučit z britského rozhodnutí postavit jadernou elektrárnu
Stavitelům jaderných elektráren a vůbec všem, kdo věří v potřebnost těchto zařízení, svitla naděje. Britská vláda prolomila nepsané moratorium, jež v Evropě kolem jaderných technologií panuje, a rozhodla o stavbě nové elektrárny. Od rozhodnutí ke skutečnému zahájení stavby je ještě daleko, přesto kde jinde než v Česku by měla padnout otázka, co britské rozhodnutí říká o výhodnosti atomové elektrárny stavět. Jak známo, právě Česko nyní stojí nejblíž rozhodnutí atomovou elektrárnu postavit.
Vyšší dotace


Britská sázka na atom paradoxně přináší příznivcům jaderných elektráren několik nepříznivých zpráv. Předně se potvrzuje, že vyrábět elektřinu v jaderných elektrárnách leží daleko za hranicí ekonomické výhodnosti (britské motivace viz podrobně v textu na str. 34). Představa, že jde o výhodný byznys, jak se v Česku ještě nedávno tvrdilo, by se tedy měla považovat za vyvrácenou. Britská elektrárna má stát v dnešních cenách šestnáct miliard liber (téměř pět set miliard korun), úměrně k tomu by dva plánované bloky Temelína přišly minimálně na tři sta miliard korun. Přitom britská vláda slibuje garantovat většinu úvěrů, což bude – v případě jejich nesplácení – obrovská zátěž i pro britský rozpočet, natož český.
Ještě jasněji se nevýhodnost stavby ukazuje v cenách, za něž si budou Britové elektřinu z nové elektrárny…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu