Gentlemanská dohoda

Kdykoli k  filmu, který má mít premiéru v kinech, není uspořádána novinářská projekce, zavání to něčím podezřelým. Jde víceméně o potvrzení, že jsou si sami tvůrci a distributor vědomi, že jejich dílo se nepovedlo, respektive nemá moc šancí na pozitivní recenze. Pochopitelně, z jistého úhlu nejde o totéž. Některé filmy cílí na publikum, jež recenze nečte, případně je bere jen jako zprávu o vkusu „snobských velkoměstských kritiků“. Snímek, jenž nepotřebuje k reflexi recenze, tedy může být pro cílovou skupinu povedený.

Nicméně ono gesto, kdy distributor neuspořádá novinářskou projekci, je bráno jako porušení nepsané gentlemanské dohody. Nejde snad ani o to, že by novináři nemohli jít do kina za peníze a zažít atmosféru s publikem. Problém je už v tom, že noviny a časopisy přinášejí informace a názory s předstihem, a v době internetu má každé zpoždění fatální vliv na zájem o určité téma. Navíc, distributor tím dává najevo, že nestojí o nezávislý dialog, ale pouze o propagaci a mediální partnerství.

Nepřekvapuje to, když jde o tvůrce typu Zdeňka Trošky či Tomáše Magnuska, kteří si z boje proti kritikům udělali svého druhu značku. Když ale čeští novináři nedostali šanci vidět před oficiální premiérou nový film Petra Nikolaeva Příběh kmotra, vyvolalo to složitější pochybnosti. Vždyť k předcházejícímu filmu…