Nelžu a mám maso v hnízdě. O co se také opírá OLAF

Evropský úřad pro boj s podvody OLAF ve své zprávě o podvodně čerpané dotaci na Čapí hnízdo uvádí citaci z týdeníku Respekt, všímá si Aktuálně.cz. Vyjádření Andreje Babiše k vlastnictví Čapího hnízda zachycené v reportáži z roku 2013 považuje OLAF za důkaz, že budoucí ministr a nyní obviněný premiér o vlastnictví své farmy lhal. Reportáž vznikala v době Babišovy předvolební kampaně: tehdy ještě bezstarostně působící lídr hnutí ANO mezi rozdáváním koblih v metru netušil, že se z Čapího hnízda stane kauza, která mu bude politicky lámat vaz. Reportáž zmíněnou ve zprávě OLAF odemykáme. Můžete se v ní přesunout v čase do dob, kdy nás tohle všechno teprve čekalo: obvinění Babiše z dotačního podvodu, čekání na to, zda sněmovna vydá nynějšího premiéra spravedlnosti, nebo ho ponechá v imunitě, i názor dominujícího hnutí ANO, že obviněný premiér není nic škodlivého pro společnost.

Překvapením nadcházejících voleb je úspěch potravinářského a chemického magnáta Andreje Babiše. Druhý nejbohatší člověk Česka brázdí zemi na vlně lidové naštvanosti, luxuje protestní hlasy a svoje hnutí ANO už v průzkumech dostal na druhou příčku za vedoucí sociální demokraty. Stačí mu k tomu málo. Žehrat na politické konkurenty, slibovat, že změní k lepšímu úplně všechno, a říkat: Já nelžu. Další záměry a cíle se z něj dolují obtížně.

Tajemství a zvířátka

Padesát kilometrů od Prahy leží rozlehlá farma s dominantní stavbou ve tvaru čapího hnízda, ke statku patří dalších 74 hektarů polí a pastvin. Pozemky a původní zchátralý lihovar v místě dnešní farmy koupil před pár lety přes jednu ze svých firem Andrej Babiš a od roku 2010 tu po velkorysé přestavbě stojí areál s hotelem a restauracemi, bazénem, bowlingové dráhy, tenisové kurty, sídlí tu golfová akademie, v ohradách se pasou domácí zvířata a koně, na nichž si návštěvníci mohou vyjet nebo si objednat projížďku kočárem. U rozlehlého rybníka je vybudována umělá pláž pro slunění a farma nabízí i možnost rybaření.

„Pan Babiš tu není, jezdí sem jen někdy,“ říká zaměstnanec farmy. Na stožárech u vrátnice do areálu obehnaného plotem vlaje kromě české vlajky také vlajka Evropské unie, která je zmíněna i na cedulce umístěné na plotě – z evropských fondů získala farma na rekonstrukci 50 milionů korun pro posílení cestovního ruchu, služeb a podnikatelskou infrastrukturu. V udržovaném areálu je naprostý klid, kromě pár zaměstnanců u dobytka tu nikdo není. „Teď tu nemáme nikoho ubytovaného, ale o víkendu bylo plno, bylo tu zavřeno kvůli svatbě,“ informuje číšník v prázdné restauraci. Projet se na koni nebo si zajít do bazénu možné není, všechny aktivity slouží jen těm, kdo se na farmě ubytují v jednom ze 30 hotelových pokojů – noc přijde na sedm a půl tisíce. Za dva mátové čaje a dva dezerty přináší číšník účet na 535 korun. Na posílení cestovního ruchu pro veřejnost přijíždějící na výlet to tu tedy moc nevypadá. I podle personálu slouží statek ponejvíce pro firemní akce.

Jinak než „Babišova farma“ se tu místu neříká, v obchodním rejstříku však jméno Andreje Babiše nefiguruje. Společnost Farma Čapí hnízdo, a. s., vznikla přeměnou jedné jeho firmy chvíli před udělením dotace, má anonymní akcie, a jméno vlastníka je tedy nedohledatelné. Důvod, proč by se byznysmen – a mimochodem i odpůrce anonymních akcií – ve farmě schovával, se hledá těžko. Kromě možnosti, že malá společnost uspěje v dotačním řízení s žádostí o podporu lépe než firma, za níž stojí magnát vlastnící podnik s odhadovanou cenou 40 miliard korun.

„Nevíme, komu společnost patří, dotace byla přidělena za bývalého vedení a za hejtmana Bendla, kdy se ještě anonymní akciovky nezkoumaly,“ vysvětluje úřednice Regionálního operačního programu Střední Čechy Martina Semelková. Ředitel farmy a člen představenstva Jan Gavenda jméno vlastníka rovněž neprozradí. „Neptal jsem se, nikdy jsem se o to nezajímal,“ říká o svém zaměstnavateli, „a taky vám to nechci říct.“ Předseda představenstva František Šlingr též „nevidí důvod“, proč by něco takového sděloval. Kdo to ale vědět musí a měl by to i prozradit, je majitel potravinářsko-chemického holdingu Agrofert, jehož reklamní cedulka visí na plotě hned vedle informace o evropských fondech, Andrej Babiš.

Špatná paměť

Ve svetru a džínech působí Andrej Babiš ve stanici metra Palmovka jako mladík. Rtuťovitě a neúnavně pobíhá už druhou hodinu s krabicí koblih ze své pekárny Penam zabalených v pytlíku s logem hnutí ANO a nabízí je cestujícím. Výjevu bedlivě přihlíží muž z Babišova týmu, který v okamžiku, kdy je krabice v šéfově ruce prázdná, pohotově přiskočí s další. Tohle dělá Andrej Babiš už několik dní a pořád ho ještě překvapuje, jak v metru fouká. Rozeznat směry v dopravním prostředku, který je pro něj značně nezvyklý, se už jakž takž naučil, podle spolupracovníků již zvládá i nákup jízdenek v automatu. Andreji Babišovi nelze upřít, že vzal kampaň vážně a jeho vystupování se zlepšilo. Stále sice místo koncepčních vizí chrlí nesouvislý sled vět, když se v televizní debatě dostane do úzkých, začne místo odpovědí útočit, ale v médiích omezil počet vulgarismů a působí svižněji než dřív.

Andrej Babiš ve vchodu metra cestujícím plamenně opakuje, co říká na všech místech kampaně: že on nelže a nekrade a na rozdíl od jiných stran všechno splní – dá lidem práci, nižší daně, přivede investory a zlepší čerpání evropských fondů, silnice i podmínky pro zemědělce. „Říkal jsem jim, nekraďte, serou na to, tak tam musím jít sám,“ odpovídá se skromným úsměvem na otázku po svých motivech pro cestu do sněmovny. Investice prý zajistí věhlasem úspěšného podnikatele u zahraničních firem: „Přišel by snad McDonald’s za Sobotkou? Ne, za Babišem přišel, ať jim dodávám hovězí,“ chlubí se největší dodavatel masa v zemi. Zabírá to, lidé s koblihami v ruce pokyvují hlavami a kdosi řekne, že by ho chtěl za premiéra. „Já chci být ministr financí. Teď ještě ne, nejspíš budeme v opozici, ale příště už volby vyhrajeme,“ říká Babiš.

Koblihy jsou pryč a lídr ANO zamíří na další stanici, kde už čekají spolupracovníci s novými krabicemi. Ve vagonu visí jeho fotografie, na níž sděluje voličům, že trvá na podrobných majetkových přiznáních politiků. „S Čapím hnízdem nemám nic společného,“ tvrdí Babiš. „Nevím, komu to patří.“ Nevědět, komu patří společnost, která se transformovala na anonymní z jím vlastněné firmy a sídlí v prostorách, jež před lety koupil, nezní moc věrohodně. „Půjčil jsem té společnosti přes 400 milionů na stavbu farmy, ale jméno majitele neznám. Mám tam jen pronajatou jednu budovu, to je vše,“ říká Babiš. Půjčit stamiliony někomu, jehož totožnost mi není známa, není o nic věrohodnější, zvláště pak u zkušeného byznysmena, který chce být správcem státní kasy. „Nevím to z hlavy, farmu mají, myslím, nějací advokáti. A jestli mi už vrací? No vidíte, zatím nevrací, ono jim to tam moc nejde,“ usmívá se Babiš. Ale zmínka o tom, že Čapí hnízdo je tedy neúspěšný projekt, který svými cenami odrazuje návštěvníky, se mu nelíbí. „Je tam ekocentrum, které navštěvují děti. A na farmě jsme nedávno měli na akci 1300 lidí z Raiffeisenbanky, to není neúspěšné,“ říká lídr ANO. Krátká jízda mezi stanicemi se chýlí ke konci a Babiš před vystoupením slíbí, že jména svých věřitelů z Čapího hnízda zjistí a pošle v textové zprávě. Taková zpráva však nikdy nepřijde.

Rozkročení

Rozpory nejsou u Andreje Babiše ničím neobvyklým. Muž, jenž dnes vzývá transparentní chování, vděčí za obchodní úspěch i politikům, kteří mu šli na ruku při privatizacích, výkupu rezerv obilí nebo schvalováním podezřelých fúzí na antimonopolním úřadě – jak už v minulosti Respekt popisoval. Nyní tento byznysmen, vedený ve svazcích StB jako agent (odmítá to a soudí se) a také bývalý člen KSČ („chtěl jsem dobrou práci“), vstupuje přes výrobky svého podnikatelského „impéria“ do životů lidí od snídaně přes benzinovou pumpu až po večeři. Má pod sebou trh s masem a uzeninami, mlékárenskými výrobky, biopaliva a velkou část chemického průmyslu. Jeho zatím poslední investicí byl už notoricky známý nákup vydavatelského domu MAFRA, který vydává MF DNES a Lidové noviny.

Na to, jak se nakonec politik Babiš zapíše do historie, si musíme ještě počkat, ale už dnes je možné se podívat, jak před volbami vypadá jeho hnutí ANO. Zásadní zprávu z útrob strany přináší její bývalá místopředsedkyně Hana Greplová. „O stranické demokracii nemůže být řeč, ANO je podnikatelský projekt Agrofertu, kde tvrdě vládne Andrej Babiš. Když se ekonomický místopředseda hnutí zajímal o ekonomické podklady, Babiš se mu vysmál, že až sežene sponzory, může se zajímat. Vše se řídilo jeho heslem – Já platím, já rozhoduji,“ popisuje paní Greplová. Nemůže dosvědčit, jaké záměry Andrej Babiš a jeho spolupracovníci z Agrofertu mají, ale je si jistá, jak říká, že bohulibé určitě nejsou.

Andrej Babiš ovšem byl schopný dostat na kandidátní listiny respektované lidi, například bývalého rektora Masarykovy univerzity a bývalého senátora Jiřího Zlatušku nebo někdejšího ředitele vinohradského divadla, diplomata a polistopadového velvyslance Martina Stropnického či známou právničku Helenu Válkovou. Důležitou otázkou zůstává, zda a jak moc se budoucí poslanci hnutí ANO, za nímž nelze vysledovat žádnou ukotvující myšlenku, názorově shodnou při hlasování ve sněmovně. Ani Andrej Babiš nedokáže svou stranu zařadit na levici či pravici, prvky v programu hnutí odpovídají obojímu vidění světa – podle Babiše spadá strana do politického středu a je široce rozkročená na obě strany. „Ten program se dělal dost narychlo, nepočítali jsme s předčasnými volbami,“ vysvětluje programový manažer strany a jeden z kandidátů Martin Komárek, bývalý novinář „Původně jsme na podzim plánovali naslouchací tour, kde zjistíme, co chtějí lidé, a program sestavíme poté. Museli jsme ho udělat bez toho, bylo to hodně narychlo, vznikal po nocích a zčásti po e-mailu.“ Autorem školských bodů je například Jiří Zlatuška, zahraniční politiku sestavoval Martin Stropnický, a protože neměli ve straně jiného odborníka na kulturu, dával dohromady i tuto oblast. Andrej Babiš stojí za ekonomikou a zemědělstvím.

Už před volbami je patrné, že s názorovou jednotou bude mít hnutí ANO ještě nějakou práci. Zahraniční politika je v pojetí Martina Stropnického proevropská, Andrej Babiš však často EU kritizuje, staví se proti další integraci a slovníkem euroskeptiků zmiňuje nutnou „suverenitu země“. „Některé věci ještě mezi sebou musíme probrat, ale náš program platí, chceme být srozumitelným a spolehlivým unijním partnerem,“ říká Martin Stropnický. Podobně byl viditelný rozpor mezi šéfem hnutí Babišem a školským expertem Zlatuškou. „Nemáme lidi do firem. Protože dnes je ve společnosti pocit, že když nemá člověk maturitu, tak je nula,“ stěžoval si ještě před pár měsíci na zbytečné a nepraktické vzdělávání mládeže Andrej Babiš. Jiří Zlatuška naopak dlouhodobě propaguje dobré a co nejširší vzdělání i pro lidi mířící do manuálních profesí. „Andrej Babiš má oblasti, kterým se věnuje, a pak ty, kde není doma. A v těch se nechá přesvědčit. Nezažil jsem, že by třískl do stolu se slovy, že to všechno platí, tak bude rozhodovat,“ říká Jiří Zlatuška.

Za to, že se ve sněmovně hnutí nerozdělí a nebude zdrojem přeběhlých poslanců, nedává ruku do ohně nikdo, ani Andrej Babiš. „To riziko tu je, to víme, ale nemá to řešení,“ připouští Andrej Babiš na tiskové konferenci, kde minulý týden jako jedinou možnou věc pro jednotu klubu představil „desatero morálních principů“, jimiž by se lidé zvolení za Babišovu stranu měli řídit.Kromě závazku neodštěpit se a představit po zvolení do sněmovny soupis svého majetku je tam pro budoucí poslanecký tým muže z Čapího hnízda i bod: Nebudu lhát.