Co budeme jíst
Éra nadbytku potravin končí, zásoby obilí se nedaří doplňovat
Egypťan Sami Sálih býval farmář, stejně jako jeho otec a děd. Život tamních farmářů však začal být těžší a těžší. Když zjistili, že svoje rodiny nejsou schopni uživit, mnoho z nich se přestěhovalo do velkých měst. Jednačtyřicetiletý Sálih, který má čtyři děti a kdysi pěstoval pšenici a kukuřici blízko Fajjúmu ve středním Egyptě, v současnosti pracuje jako dělník a noční hlídač na stavbách v Káhiře. Muž, jehož příběh vylíčil list The Guardian, žije s rodinou v boudě z překližky a jeho měsíční příjem, v přepočtu 80 dolarů, nepokryje ani nákup základních potravin, jako jsou fazole, chléb a zelenina. Sálih si musí půjčovat peníze, aby se jeho rodina najedla. Není sám, z venkova pochází zhruba čtvrtina obyvatel Káhiry a spojuje je podobný osud.
Nejde přitom jen o jednu zemi. Nezávislý pozorovatel zvenčí by nejspíš konstatoval, že lidstvo má vážný problém. Během uplynulé dekády se světové zásoby obilí snížily zhruba o jednu třetinu, ceny potravin se více než zdvojnásobily a byli jsme svědky dvou celosvětových potravinových krizí. Každý osmý člověk na planetě hladoví.
↓ INZERCE
Loni se na světě urodilo méně obilovin (pšenice, kukuřice, rýže a dalších), než kolik lidé spotřebovali. Takových roků bylo za posledních 13 let celkem osm. V klíčových zemědělských oblastech mají…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
Arthur C. Brooks, The Atlantic•20. 11. 2024