Ravensbrück. Příběh Mileny Jesenské

Milena Krejcarová je ve vysokém stupni těhotenství a snaží se plná energie a fu­riantství přebrodit horskou bystřinu. Jenže vodu podcení, ledový proud ji strhne. Ještě netuší, jak daleko ji potok odnese, i když ji manžel ve skutečnosti rychle vytáhne. Ten výjev za ni dopoví autor románu Ravensbrück a načrtne kolem něj netušené souvislosti. Je to jedna z etap životního příběhu Mileny Jesenské (1896–1944), novinářky a překladatelky, která se zapsala do dějin české literatury a žurnalistiky.

Její osud zpracoval švédský spisovatel Steve Sem-Sandberg (54), který se v Česku představil románem o polském ghettu Chudí v Lodži (2011). Ravensbrück je poslední částí jeho volné románové trilogie, která se působivým dokumentárním způsobem věnuje výjimečným ženským postavám. Na životě české novinářky zajímaly Sem-Sandberga podle vlastních slov především „švy“, dramatické zlomy životního příběhu, který se začíná odvíjet na pražském Novém Městě, na dohled od Václavského náměstí. Tady Milena Jesenská vyrůstala v rodině českého lékaře a stomatologa, tady sedávala u postele nemocné maminky. Jako drzá a zhýčkaná pubescentka úporně hledala svůj svět, až ho našla mezi pražskými německými literáty.

Vyrovnává se se silně dominantním otcem, který ji mimo jiné nechá dočasně zavřít do blázince. Píše první texty a seznámí se s Franzem Kafkou – ale jen prostřednictvím dopisů, autor a jeho překladatelka se setkají všeho všudy dvakrát. Inteligentní, vnímavá a tvrdohlavá Jesenská si postupně dobude pozici moderní novinářky a její protinacistická angažovanost ji dovede až do koncentračního tábora Ravens­brück, kde stráví čtyři roky a zhruba rok před koncem války zemře.

Osud formují zdánlivé drobnosti, jako je třeba bláznivý nápad přebrodit ledovou říčku, který Jesenské způsobí akutní sepsi v koleni a odhalí zdravotní potíže související s nevěrou jejího muže. Chromá noha si od té doby žádá neustálý přísun jedu známého jako morfium a charakterizuje její chůzi, když se o patnáct let později vleče po dvoře lágru jako politická vězeňkyně. Prožitá bolest formuje i její vztah k jediné dceři Janě, která je asi tou největší obětí sebezničujícího Milenina stylu života, čelí jejím abstinenčním záchvatům a předčasně přichází ve zjitřené době o dětství vlastně ještě dřív, než ve svých jedenácti letech přijde o Milenu, kterou právě zatýká gestapo.

Ravensbrück je rozsahem poměrně komorní dílo. Při práci na něm strávil Sem-Sandberg v České republice pět let a prostudoval stohy archivních materiálů. Hledal a skládal souvislosti jako v detektivce, které Jesenská tak ráda četla. Výsledkem mohl docela dobře být opus, široce rozmáchlý román o tragickém osudu komplikované osobnosti na pozadí pohnutých dějin. Ale stovky hodin strávených se střípky z Milenina života vybídly autora k sevřené, někdy až na slovo skoupé mozaice, z níž bolí oči, a přitom tvoří obraz s jasnými konturami.

Románové pasáže se v rozmanitě přitažlivé struktuře střídají s úryvky z článků Jesenské nebo s životopisnými fakty oproštěnými od jakékoli fabulace. Jednotlivé kapitoly oddělují úryvky nazvané Zdi, které zrcadlí mnohoznačný symbol Mileniny životní cesty. Jakmile je prostor začíst se a nechat se unášet příběhem, hned ho zcizí poznámka o pramenech nebo statický popis archivní fotografie, nad kterou se lehce hrbí Sem-Sandbergova záda. Možná je to nutná obrana před sebou samým, když se spisovatel natolik ponoří do něčího života, až slyší jeho repliky a chtěl by je zopakovat. A tak jen v úryvcích, které nazývá antiživotopisem, si autor dovolí překročit práh a obrací se přímo k Mileně, oslovuje ji s vroucím porozuměním, jež čtenáře vylučuje a dělá z něj provinilého posluchače cizího intimního rozhovoru. Právě tady si uvědomíme, jak vzdálená zůstává Milena Jesenská navzdory všemu, co o ní prameny prozradily.

Vzhledem k tomu, jak nešťastný je příběh, který Milena Jesenská prožila, nepůsobí Ravensbrück dojmem, že by v něm zůstala neosvětlená místa. Spíš jen úhel pohledu je jiný, například několik málo stránek o jejím vztahu ke Kafkovi působí víceméně jako povinná zmínka o někom, s kým se obvykle Jesenské jméno spojuje nejčastěji. Zbývá otázka, kde bere člověk sílu žít tak dramatický a pohnutý osud. „Často se v životě upínáme k určitému pocitu či tónu, třeba je ten pocit dílem pomíjivého okamžiku a nikdy se znovu nevrátí. Možná tenhle život ani nemá jiný smysl než to, co se zračí v oné prchavé chvíli.“

Autorka je nordistka.

Steve Sem-Sandberg: Ravensbrück. Příběh Mileny Jesenské
Přeložila Dagmar Hartlová, Paseka, 264 stran