Straníci chtějí na Hrad

Nejsem showman

Jiří Dienstbier se přetahuje se Zemanem o KSČM i ČSSD

Byl to večer jako dělaný pro nejmladšího stranického kandidáta na prezidenta inspirovaného americkou politikou. V publiku většinou třicátníci, uvolněné prostředí holešovického divadla La Fabrika, sedm minut na údernou a svižnou řeč a „powerpointovou“ prezentaci, s níž lze se šikovným grafikem a dobrým scenáristou udělat divy. Jiří Dienstbier (43) ale na mítinku hlavních favoritů blížící se prezidentské volby žádnou velkou show nepředvedl. Po vzoru Baracka Obamy sice mluvil o tom, že „změna je možná“, nicméně už si u toho nevyhrnul po obamovsku rukávy a naopak se jako většina ostatních kandidátů spokojil s obecnými sliby a vcelku suchým projevem. Také proto nakonec z devíti přítomných kandidátů sklidil největší aplaus Dienstbierův úhlavní konkurent v boji o levicové voliče Miloš Zeman trousící bonmoty.

„Já nejsem a nebudu showman, není to moje nátura. Prezidentská volba nemá být šaškárna, má být věcná a seriózní,“ vysvětluje později svůj trochu úřednický výstup Jiří Dienstbier v kavárně Senátu. Srovnání s americkým prezidentem se ale nebrání, byť – jak říká – „naše podmínky jsou jiné a tu inspiraci nejde přeceňovat“. „Obama je pro mne příkladem v idealismu, v energii, s níž se člověk snaží o prosazování hodnot, které považuje za důležité,“ říká Dienstbier.

Na amerického prezidenta také odkazuje, když mu vyčítají nízký věk a omezené zkušenosti z vrcholné politiky: chicagskému právníkovi bylo při vstupu do Bílého domu sedmačtyřicet a měl za sebou čtyři roky v americkém Senátu. Dienstbierovo hlavní heslo v kampani o „možnosti změny“ jasně odkazuje na Obamovo „Yes, we can“ a sdílejí spolu i ostrý distanc k předchozímu konzervativnímu prezidentovi.