Čupčáky proti pracičkám

Dnes etnografické okénko, krajově též okýnko. Jak známo, vánoční cukroví u nás vzniklo již před dvěma sty lety. Začalo to sušenými jablíčky, pokračovalo přes perníčky k pracinkám a pusinkám a došlo až k čupčákům, jež v poslední době nabývají na oblibě na úkor jiných typů. Ze které kapsičky babiččina kapsáře se tu vzaly? To je malá etnografická záhada k rozluštění.

Čupčáky jsou malé kulaté dortíky s roztomilým kopečkem krému. Právě z toho pochází jedna z teorií o jejich vzniku. Bylo to prý na rovinaté Hané, kde spíše než kopce vídávají kupky sena. Proto si zvykli navršený krém nazývat také kupy; v některých izolovaných vesnicích se dodnes používá středověký tvar čupy. V těchto zapadlých obcích se říká čupčáky, jinde zase kapkejky. Těší se velké oblibě, místní hospodyně je před Vánoci pečou v silikonových formičkách z Kauflandu, ozdobí krémem od doktora Oetkera a pak s úklonou směrem ke Svatému Kopečku odříkají nad nimi vánoční modlitbičku.

Další etnografové se však domnívají, že původ čupčáků je jiný – že totiž pocházejí ze Slovácka a že v základu slova je cap, tedy kozel. Čapa capa je pak noha kozla – toto tradiční pečivo, zvláště je-li s kakaem, připomíná přece kozlí kopýtko.

Do debaty ovládané převážně moravskými etnografy vstupuje však náhle skupina takzvaných e…