Někteří kandidáti do nadcházející volby nového prezidenta se už stihli obtisknout do myslí voličů na billboardech a plakátech, jiní na podobnou kampaň nemají peníze. V dosavadních průzkumech nepatří mezi favority, ale lednovou náladu ve společnosti současné průzkumy přesně určit nemohou. Do druhého kola tak může proniknout i někdo z následující trojice těch méně viditelných „koní“ závodu o Hrad.
Dav v jeho energii
Pokud jde o vzhled, je muž, který se v učebně pražské divadelní akademie pohupuje do tónů skladby Bedřicha Smetany, rozhodně nejvýraznějším zájemcem o místo prezidenta. Vladimír Franz je potetován na každém kousku těla i obličeje, a jak říká, chce svou kandidaturou mimo jiné vyzkoušet toleranci spoluobčanů ke zjevné jinakosti. Svou kampaň omezil na volební internetové spoty a také na sebeironii: voličům nabízí omalovánky, na nichž je jeho hlava s konturami vytetovaných ornamentů a nápisem Vybarvi si svého Franze. Smysl pro humor projevuje profesor Franz i na přednáškách studentům DAMU, kde zrovna široce rozkročen u klavíru předvádí, jak by asi slyšel Smetana zurčet a bouřit Vltavu dnes, když ji překlenuly přehrady. Když pak studentům pouští ukázky z cédéčka Má vlast, ve tváři i na těle mu cuká hudba a vypadá to, že se co chvíli tím prožitkem rozskočí. Studenti jsou nadšeni: po přednášce se svěří, že by je nikdy nenapadlo, jak může hudební teorie spojená s estetikou člověka začít zajímat, když ji přednáší zajímavý a poutavý učitel.
Dotazy na potetovanou vizáž už profesoru Franzovi zjevně lezou na nervy. Prostě se chtěl pomalovat a cítí se s ornamenty po těle dobře. „Je to moje cesta a moje vůle, důležité je přece to, co nabízím. Chci být vyslancem občanů v nejvyšší politice,“ odpovídá po skončení výuky novináři z německé veřejnoprávní zpravodajské agentury a vyfukuje u toho cigaretový kouř z okna učebny. „Chci pojmenovávat věci a dávat této zemi duchovní rozměr, ne se neustále tříminutově vyjadřovat k drobným činnostem jako dnešní prezident.“ Nedávno o Franzovi, umělci a intelektuálovi v pelotonu kandidátů na českou hlavu státu, natočila dokument japonská, turecká i italská televize a vystupoval ve francouzském pořadu o politice, jeho fotografie se objevila také na stránkách britského listu The Guardian.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu