Začala záchrana VZP

Největší zdravotní pojišťovnu v zemi čekají změny. Vláda minulý týden poslala do její správní rady nové lidi. Pro odvolání ředitele Pavla Horáka a předsedy správní rady, jednoho z proslulých „rebelů“ ODS Marka Šnajdra, jsou teď dveře otevřené. Nevídaný úkaz českého zdravotnictví – firma, která by měla prosperovat, a přesto prodělává – se možná stane minulostí.

Dejte to jim

Obraz první. „Byl to krok správným směrem, záchvěv toho, co by pojišťovna měla dělat,“ vzpomíná praktický lékař Lubor Kinšt na čtyři roky starý projekt Akord. Pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) ho tehdy rozjel reformátor Pavel Vepřek. Praktici se díky němu dozvěděli, jak si stojí v porovnání se svými kolegy třeba v předepisování antibiotik nebo v posílání pacientů na různá vyšetření. Díky této zpětné vazbě a pravidelným seminářům s odborníky si ujasňovali, že například předepisují ze setrvačnosti antibiotikum, které už nezabírá, některá vyšetření zanedbávají, nebo na ně naopak posílají lidi zbytečně často. Cíl byl jasný: kultivovat práci praktických lékařů a díky tomu zároveň ušetřit pojišťovně peníze. Vepřekův projekt myslel i na bezprostřední komfort pacientů, praktik je objednával na konkrétní hodinu, zajistil jim také objednání u odborného lékaře. Spolupracující lékaři mohli dostat asi o deset procent víc peněz než ostatní, jinak pojišťovnu projekt nestál nic, dělali ho její zaměstnanci.

Projekt se odzkoušel ve čtyřech krajích a pak se rozšířil na celou republiku. A v ten moment zažil Vepřek první studenou sprchu – ředitel VZP Pavel Horák začal prosazovat, aby praktici neobjednávali pacienty k odborníkům sami, chtěl tuto práci svěřit firmě Santé. Ta provozuje síť ordinací a nepřetržitou zákaznickou linku. Vepřek ale neviděl jediný důvod, proč by pojišťovna měla přihrát soukromé síti pacienty a ještě platit za služby jejího call centra. Tušil navíc, že praktikům se nebude líbit, když ztratí vliv na výběr specialisty. Z Horákova plánu sešlo, brzy však vyrukoval na Vepřeka s dalším:  chtěl, aby lékaři zapojení do Vepřekova úspěšného projektu museli psát data i do opomíjených elektronických knížek IZIP.  Po této druhé srážce se Vepřek s pojišťovnou rozešel, dnes dělá poradce ministru Hegerovi a jeho projekt zašel na úbytě. Formálně sice existuje dál, zapojení lékaři dostávají stále o něco víc peněz, zpětnou vazbu jim ale nikdo nedává.

„Vepřekova myšlenka byla nosná. Líbilo se mi, že přemýšlí nad tím, že vyšší náklady na počátku nemoci se mohou vyplatit. Když pošlu krev do laboratoře, nasadím antibiotikum cíleně, správně zaléčím, objeví se potom méně komplikací a recidiv,“ říká lékař Kinšt. „Naopak IZIP, to byla od začátku jen faleš. Logiku v tom, že IZIP přežil, a Vepřek odešel, nehledejte. Jsme v Česku.“ Pavel Vepřek, který do pojišťovny nastoupil, protože ředitele Horáka znal a věřil mu, v tom jistou logiku přece jen našel: „Začal jsem mít pocit, že vůbec nejde o to, aby pojišťovna byla lepší a silnější, ale spíš o to, jak vyvést peníze k soukromým firmám.“