Anketa: Co vyvozujete z rozsudku nad italskými seizmology, kteří byli odsouzeni na šest let?
(Šestice expertů byla předminulý týden odsouzena za to, že nesprávně varovala před zemětřesením v L´Aquile v roce 2009, po němž zůstalo několik mrtvých a desítky raněných.)
Ladislav Metelka
šéf hradecké pobočky ČHMÚ
Žádná předpovědní metoda nemůže být stoprocentně spolehlivá. To platí nejen v seizmologii. Vždy se tedy mohou vyskytnout případy, kdy se něco stane bez varování (jako například v roce 2009 v L’Aquile), nebo naopak varování bude, ale nic se nestane („falešný poplach“). I falešné poplachy s sebou ale nesou finanční náklady (evakuace, ztráty ve výrobě apod.). Pokud by důsledkem uvedeného soudního rozhodnutí byl tlak na evakuace už při jakkoli zvýšeném riziku, přibude falešných poplachů a ztráty z nich pak zákonitě porostou také. Další lidé by tedy mohli být souzeni pro změnu třeba za „šíření poplašné zprávy“. Poslední možností obrany by už bylo jen odmítnout poskytovat jakékoli předpovědní informace.
Zdeněk Kudrna
ekonom
Kriminalizace špatných předpovědí komplexních jevů je krokem ke tmářství. Kdybychom zavírali každého výzkumníka, který nepotvrdil svou hypotézu, či každého podnikatele, který zkrachoval, nebo každého investora, který prodělal, tak by zkolabovala nejen tržní ekonomika, ale i civilizace stojící na vědeckém poznání. Lidé musí mít možnost dělat chyby a poučit se z nich, beze strachu z drastických následků. Ovšem zároveň musí udělat vše pro to, aby chybám předešli. Vědci či investoři musí používat nejlepší dostupné techniky a modely, stejně jako podnikatelé promyšlené obchodní plány. Pokud se neprokáže, že je záměrně obešli třeba v důsledku korupce nebo politického tlaku, pak nesmějí být odsouzeni.
Aleš Špičák
seizmolog
Předpovídání zemětřesení je dosud nevyřešený a pravděpodobně neřešitelný problém. Soudní proces neměl být vůbec veden, a to přesto, že počínání oné komise bylo podle všeho lehkomyslné. Seizmologové musí při každé příležitosti zdůrazňovat, že předpovídat zemětřesení nelze a obyvatelé seizmicky aktivních oblastí se nemají k předpovědi upínat. Jedinou cestou, jak následky ničivých zemětřesení zmírnit, je budovat a rekonstruovat stavby tak, aby otřesům země odolaly. Seizmologie k tomu dává dostatečně podrobné a spolehlivé podklady. Zcela zapadla otázka, zda politické vedení města a regionu podniklo v uplynulých letech nějaké kroky pro zabezpečení obyvatel proti následkům zemětřesení.
Dana Drábová
šéfka SÚJB
Neštěstí a katastrofy jsou a budou, ať děláme, co děláme, součástí našeho života. Nikdy jim nedokážeme zcela zabránit. Určitě ne tím, že se budeme skoro za kaž-
dou cenu snažit najít viníky. Chápu, že potrestání někoho je součást katarze, je ovšem také reakcí na událost, která se už nedá odestát. Pro budoucnost je přínosnější poctivě rozebrat, co nás událost naučila nového, a to začít používat. Lidé, kteří mají v popisu práce předvídání a regulaci rizik, musí mimo jiné najít způsob, jak srozumitelně sdělovat, co o daném riziku víme, musí ale umět i otevřeně přiznat, že něco nevíme. Tohle se v L’Aquile asi nepovedlo, prohlášení zástupců vládní komise týden před zemětřesením mohlo vést k falešnému pocitu uklidnění lidí ve městě. Nejspíš však jednali v dobré víře, otázka jejich podílu na následcích a přiměřenosti trestu je pro mne dost diskutabilní.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].