Už se nevracej, Graciáne

Když se letos na začátku září Gracián Svačina (22) rozloučil se svými sourozenci a chystal se na svou pravidelnou cestu za studiemi do Prahy, z ničeho nic zjistil, že už se nebude mít kam vrátit. Vychovatelka dětského domova v Jemnici, kde Gracián dvanáct let vyrůstal, mu před odjezdem bez předchozího varování předala doporučený dopis se stručným oznámením, že v domově končí. Důvodem bylo údajné neplnění povinností vůči dětskému domovu.

Student žurnalistiky se po prvotním šoku obrátil na soud s tím, jestli byl vyhazov z domova oprávněný. Justice je přesvědčena, že ve sporu jde o víc než o osud jednoho mladého muže, a chce rozhodnout co nejrychleji.

Cestička se našla

Gracián Svačina by mohl patřit k ukázkovým symbolům úspěchu zdejší ústavní výchovy. Úspěšně studuje vysokou školu, píše do médií, organizuje výměnné tábory pro děti z ukrajinských dětských domovů, pořádá charitativní koncerty. Jenomže zároveň je pro většinu ředitelů dětských domovů noční můrou, která jim pije krev. V současnosti třeba tím, že patří k hlasitým obhájcům zákona, který má dětské domovy v podstatě zrušit ve prospěch takzvané pěstounské péče, tedy státem placených náhradních rodin.

Na černou listinu se ale dostal už před dvěma lety, kdy v časopise dětských domovů Zámeček a později i v tomto listě publikoval reportáž „Návštěva paní prezidentové“, v níž s vtipem a bez příkras popsal čtyřdenní pulírování dětského domova předcházející návštěvě první dámy.

Článek urazil nejen Livii Klausovou (osobně kvůli tomu Graciánovi volala a její nadace potom přestala časopisu Zámeček přidělovat předtím pravidelnou třicetitisícovou dotaci), ale i další ředitele dětských domovů: „Co jsi v životě dokázal, že kritizuješ? Já být na místě tvojí ředitelky, už bych začal hledat cestičku, jak tě z dětského domova vyhodit,“ napsal třeba v reakci na Graciánův článek tehdejší ředitel Dětského domova Hodonín Pavel Prošvic. Cestička se po dvou letech našla.

Gracián Svačina letos o prázdninách nevyúčtoval ve stanoveném termínu 650korun z měsíční šestitisícové zálohy, kterou jako student pražské vysoké školy dostává na základě smlouvy od dětského domova na živobytí. Podle ředitelky Dětského domova v Jemnici Dagmar Průšové navíc údajně nenahlásil místo svého pobytu o prázdninách a nedoložil doklady o uzavřeném ročníku studia. Poslední dva zmíněné důvody Gracián Svačina odmítá. Svůj prázdninový program prý sdělil ústně vychovatelkám (navíc měl u sebe mobil, takže bylo kdykoli možné ověřit, kde se nachází), zprávu o uzavření studia podal okamžitě, když si v září dodělal poslední zkoušky. Jedině peníze, které nevyúčtoval včas, uznává za svoje pochybení.

„Začínal zrovna tábor pro děti z ukrajinského dětského domova, který jsem organizoval a na kterém mi hodně záleželo,“ vysvětluje. „Osobně jsem chtěl dohlédnout na to, že všechny překročí hranice, bylo kolem toho spousta zařizování a já chtěl pohlídat, aby se nakonec nic nepokazilo,“ dodává, proč se místo cesty s šesti sty korunami do Jemnice rozhodl pro cestu do ukrajinského Mukačeva a zpět s tím, že peníze vrátí v nejbližším možném termínu. Že by je poslal převodem, ho prý v té chvíli nenapadlo, protože „tradice prostě byla, že jsem je vozil osobně“.

Chcete zůstat, poslouchejte

Peníze vrátil v září, ale podle ředitelky Dagmar Průšové už bylo pozdě: prostě porušil daná pravidla, tak musí domov opustit. „Graciánovi jsme se vždy snažili vyjít vstříc, ale má to své limity,“ říká ředitelka Dagmar Průšová s tím, že o případu nechce mluvit, dokud ho nerozhodne soud. „Prostě ale platí, že buď dodržujete pravidla, nebo ne. A Gracián je porušil,“ dodává s tím, že na svém rozhodnutí nehodlá nic měnit a doufá, že jí soud dá za pravdu. Za pravdu jí zatím rozhodně dávají jiní ředitelé ústavů.

„Každý, kdo chce pobírat podporu od dětského domova, když je mu nad osmnáct, musí dodržovat jeho pravidla, jinak jde,“ říká ředitel Dětského domova Volyně Jiří Pán s tím, že jemu musí jeho zletilí klienti například na den přesně hlásit, jaký bude jejich prázdninový program. „Děti, které chtějí zůstat v péči domova i po svém osmnáctém roce, musí chápat, že se musí pohybovat v mantinelech stanovených tím zařízením,“ vysvětluje bývalá ředitelka Dětského domova Hora Svaté Kateřiny Hana Řebíková.

Podle právního zástupce Graciána Svačiny Pavla Uhla ale nemají tyhle názory oporu v zákoně. Ten totiž stanovuje, že dětský domov má za úkol postarat se o své zletilé klienty v tom případě, že jsou nezaopatření, soustavně se připravují na své povolání a o péči dětského domova požádají. Na přidávání dalších podmínek nemají podle advokáta dětské domovy právo. Ředitel dětského domova tak podle Pavla Uhla nemá například požadovat po svém klientovi, kterému je nad osmnáct, aby hlásil, kde se zdržuje, když je mimo dětský domov.

„Uvádění skutečnosti, že můj klient neinformoval podrobně o svém pobytu během prázdnin nebo že vyúčtovával některé položky opožděně, je ve vztahu k dospělému člověku absurdní,“ napsal Uhl ředitelce Průšové a podobně hodlá argumentovat u soudu: „Můj klient je dospělý a není možné jej vychovávat.“ Soudce Okresního soudu v Třebíči chce rozhodnout kvůli závažnosti případu – Graciánu Svačinovi se totiž vyhazovem z dětského domova výrazně ztížila možnost vídat se s dvěma mladšími bratry – ve zrychleném řízení. Do jaké míry mohou dětské domovy „vychovávat“ své dospělé klienty, se tedy dozvíme během několika týdnů.

Gracián Svačina si teď každopádně zvyká na život bez podpory, kdy si poprvé musí na živobytí vydělávat úplně sám. Už si přibral služby na zpravodajském serveru IHNED, kde do té doby dělal jen brigády kvůli praxi. „S tímhle jsem vůbec nepočítal,“ říká. „Letos jsem chtěl psát bakalářku a připravit se na státnice. Pěkně se mi to zkomplikovalo.“