Anketa: Nobelova cena míru a možný konec EU

PETR PITHART

místopředseda Senátu

Že udělení ceny část našich lidí rozdráždilo a vysmívají se tomu, je příznačné. Jsme v tom despektu opět na špici (našich trapných prvenství přibývá): my víme své a nikdo nám nebude nic vykládat… Jde o projevy ignorace, ztráty paměti. Atrofuje schopnost předvídat, i proto, že konflikty vznikají ze stále iracionálnějších důvodů. Z lokálních, nacionálních či rasových strkanic mohou vznikat ohniska občanských válek a z toho pak války opravdové. Vím, že v bývalé Jugoslávii (systematicky jsem se tam na to dotazoval)rok před prvním výstřelem si to tam nikdo nedokázal představit.

Výsledkem všeho toho nechápání je, že mír v Evropě pokládá spousta lidí za samozřejmou banalitu. Evropa byla a je politický projekt, který něco stojí, ne obchodní společnost.

LYDIE FIALOVÁ

lékařka, v současné době přednáší etiku na Univerzitě v Edinburghu

Opravdu není samozřejmé, že po staletích expanzivních a mnohdy násilných pokusů o nadvládu jedněch nad druhými – které v našem zákoutí skončily teprve před dvaceti lety – vzešlo z poválečných trosek úsilí vybudovat společnou budoucnost založenou na vzájemném respektu, solidaritě a spolupráci. Evropu vnímám jako obrovskou příležitost učit se od sebe navzájem – různorodost kulturních tradic a způsobů života pro nás může být inspirací, protože všechny společnosti dnes čelí podobným výzvám. Současná krize je spíše symptomem doby, kdy ekonomické procesy se vymkly demokratické kontrole, než krizí Evropy či problematizací hodnot, na nichž byla založena – je důležité si připomínat, na jakou situaci byla Evropa odpovědí.

MONIKA MACDONAGH-PAJEROVÁ

předsedkyně ANO pro Evropu

Proces sjednocování Evropy a vytvoření Evropské unie jsou hlavním vysvětlením pro to, že jsme už ve třetí generaci nezažili válku. Přitom právě na našem kontinentu vznikly dvě nejhorší světové katastrofy. Kromě míru zajistil tento proces nastavení standardů demokracie, ochrany lidských práv a individuální svobody.

Příslib toho, že jednou budeme členy EU, nás řadu let motivoval k vytváření západoevropského civilizačního prostředí. V některých zemích je členství v EU jedinou silou, která brání nástupu autoritářských režimů. Je bohužel historicky danou skutečností, že bez EU bychom čelili ještě většímu nacionalismu a ten by nás zatáhl do konfliktů – nejdřív místních, pak celoevropských. Nemluvě o tom, že bez EU by Evropa byla chudším, sociálně nespravedlivým a nebezpečnějším místem pro život.

DANIEL BERGMANN

filmový producent

Dané téma považuji za jedno z nejdůležitějších nejen tady v Česku a Evropě, ale i ve světě. Málo lidí si totiž uvědomuje, v jak složité situaci se ještě v poměrně nedávné historii Evropa nacházela a jaký příklad dala světu v tom, že mnohé národy, jež po staletí stály a bojovaly proti sobě – Angličané, Francouzi, Němci, Španělé a další –, přijaly i přes strašné zkušenosti druhé světové války a holocaustu filozofii společné a vzájemně solidární Evropy. Schopnost potlačit paměť národů umožnila, aby se projevila vyšší hodnota a došlo k tak zásadnímu kroku, jakým bylo zastavení konfliktů a válek. Pokud by se Evropská unie rozpadla, návrat k válečným konfliktům by podle mého nehrozil. Její filozofie a principy míru jsou totiž v nás, Evropanech, již tak hluboce zakořeněné, že se staly součástí naší DNA. Takže v tom jsem optimista.