Jedeme dál!

Zraky všech se upínaly ke Karlsruhe. Angela Merkelová si v kanceláři zapnula přímý přenos na zpravodajském kanálu Phoenix. Poslanci nechali mluvit ministra pro rozvojovou spolupráci do prázdného sálu a ve foyer na stojáka sledovali televizní záběry. Obrazy z třísettisícového města v Bádensku divákům do celého světa vysílala i Al-Džazíra, ruská státní televize a zpravodajská agentura Nová Čína.

Předseda německého Ústavního soudu totiž stál minulou středu v 10.15 v Karlsruhe na zeleném koberci a vynášel verdikt nad budoucností sjednocené Evropy. Konkrétně nad tím, zda pilíře záchrany eura – Evropský stabilizační mechanismus (ESM) a fiskální pakt – neporušují německou ústavu. Pokud by soudci dospěli k závěru, že ano, a zablokovali by je, tak hrozila panika na trzích, prudké zvýšení úroků za dluhopisy jihoevropských států a především naprostá bezradnost ohledně dalšího postupu při řešení existenční krize Evropské unie.

Ústava není porušena. Tak lze zjednodušit verdikt, který je se spoustou vysvětlení popsán v třiaosmdesátistránkovém komentáři k rozsudku. Bylo vcelku předvídatelné, že na sebe ústavní soudci riskantní rozhodnutí s tak nedozírnými následky nevezmou. Zodpovědnost přenechali politikům, kteří ve Spolkovém sněmu záchranný fond dvoutřetinovou většinou schválili.

„Sdělení je jasné: politiku musejí dělat politici, nevezmeme jim mučivou volbu mezi dvěma špatnými rozhodnutími,“ komentoval poselství soudců Josef Joffe v hlavním komentáři týdeníku Die Zeit. Podle něj teď odpadla brzda a euro bude zachraňováno, dokud na to budou peníze. Konzervativec Joffe dává kritikům takového postupuv mnohém za pravdu, vidí ale argument, který všechny námitky přebíjí: „Nad Evropou visí atomová bomba a nikdo neumí určit její ničivou sílu. Co je proti tomu hrozba inflace a morálního hazardu?“