Tentokrát už se vláda určitě rozpadne, psalo se v minulosti nejednou. Zatím se tak nestalo, a to přesto, že se rozdělila jedna z koaličních stran. I když kabinet asi přežije i dnešní krizi, je pro ni spor s částí ODS a prezidentem Václavem Klausem nejvážnější.
Zástupný problém
↓ INZERCE



Všechny předchozí spory se vedly mezi koaličními stranami. Dnes ale sledujeme střet uvnitř jedné, navíc nejsilnější strany. A to, jak nás učí nedávná historie, může jít až na krev. Dosud totiž kabinety nepadaly kvůli koaličním hádkám, ale kvůli sporům spolustraníků. Stalo se tak v roce 1997, kdy padla vláda Václava Klause po vzpouře Jana Rumla a Ivana Pilipa. Také vládu Vladimíra Špidly svrhla revolta skupiny sociálnědemokratických poslanců. Došlo k tomu i v roce 2009, kdy se proti kabinetu Mirka Topolánka postavili Vlastimil Tlustý a spol. Motivy těchto vzpour nelze zcela srovnávat, ale výsledek mají stejný.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc