Kdo může za zkázu Kyselky

Seznam nejohroženějších nemovitých památek zveřejněný na internetu Národním památkovým ústavem obsahuje stovky pomalu se rozpadajících staveb. Není to příjemné čtení a citlivější jedinci by měli vědět, že soupis obsahuje i dost ošklivé fotografie. Lázně Kyselka u Karlových Varů do něj byly zařazeny před pěti lety, kdy památkáři konstatovali, že „většina objektů je na prahu zániku“, což dokládají snímky, na nichž někdejší pýcha západních Čech působí jak z gotického hororu.

Jak známo, proces rozkladu lázní se nezastavil ani přes téměř dvoumilionovou pokutu, kterou majiteli udělili karlovarští úředníci. A nejspíš ho nezastaví ani nynější akce, do níž se zapojily osobnosti zdejšího veřejného života a díky níž se lázně Kyselka staly celospolečenským tématem (viz text na str. 28–29). Romantický areál z 19. století je totiž v tak špatném stavu, že už by šlo v nejlepším případě o celkovou přestavbu a ne o rekonstrukci. Lázně tak pravděpodobně čeká v Česku obvyklý scénář, kdy úřady přiznají, že je na jakoukoli záchranu památky pozdě, z objektu sejmou ochranu, a majitel si tak může s historickým artefaktem udělat, co se mu zlíbí.

Žádný veřejný prospěch

Soudě podle ohlasů na kauzu může za zánik lázní jednoznačně jejich majitel. Nejotevřeněji to řekl výtvarník Roman Týc, když ředitele Karlovarských minerálních vod Alessandra Pasqualeho označil za „vandráka“, který by si takhle likvidovat historické dědictví v rodné Itálii nemohl dovolit, protože by skončil „v betonových botách na dně přístavu“.

Týc pochopitelně přehání. Sdružení na záchranu ohrožených památek Italia Nostra odhaduje, že na Apeninském poloostrově hrozí dokonce každé třetí památce zapsané na seznam UNESCO zánik, na čemž se podepisuje znečištěné prostředí, intenzivní turistický ruch, masivní doprava či rozbujelá výstavba hotelů. V Pompejích kvůli tomu nedávno Italové přišli o dva tisíce let starý dům pro gladiátory, který se jim doslova před očima rozpadl v hromadu kamení. A není známo, že by kvůli tomu někoho utopili.

Navíc snášet „české“ pohoršení na „italskou“ hlavu je trochu pokrytecké. Samozřejmě, že bohatá firma měla něco podniknout, ale zdejší památkový zákon říká, že v případě, kdy majitel historické stavby soustavně zanedbává své povinnosti a tím ohrožuje „její zachování“, může se mu objekt zabavit. Proč to Karlovy Vary neudělaly, když se s Pasqualeovou firmou na opravách už léta nedokážou dohodnout? Protože by se pak musely o lázně starat samy. A do toho se jim nechce. Dokonce odmítly přistoupit i k jemnější variantě, kterou jim zákon také umožňuje. Totiž opravit Kyselku a náklady zpětně vymáhat od minerálních vod a dalších majitelů pozemků.

Karlovy Vary Kyselku nechtějí

Jak sdělil Respektu karlovarský magistrát, občané by za takové situace museli „oželet miliony korun z prostředků, které by měly sloužit k rozvoji jejich města, veřejných služeb a infrastruktury“. Oprava nefunkčních historických lázní uprostřed lesů by prý nezpůsobila „žádný veřejný prospěch“.

Karlovy Vary tedy zájem o zachování Kyselky na vlastní účet nemají. A nemá ho ani stát, který by městu mohl ony oželené miliony na opravy přiklepnout navíc. Pro úředníky je výhodnější, když jim Pasquale prostě zaplatí dvoumilionovou pokutu, za což se dá pořídit zhruba sto metrů nového asfaltu. A v rámci „veřejného prospěchu“ čekat, až lázně spadnou. Řečem o betonových botách se pak mohou jenom smát.