Anketa: Výrazné zvýšení platů učitelů, po němž volají experti, by ročně stálo deset i více miliard korun. Kde nyní takové peníze vzít?

Zdeněk Kudrna

Institut pro výzkum evropské integrace

Vydělává-li zkušený učitel jen polovinu toho, co jeho stejně vzdělaný vrstevník, pak spějeme ke školám, kde tupci za katedrou vychovávají tupce před ní. K originálnějším způsobům, jak ušetřit pár rozpočtových miliard, patří plnění mezinárodních pravidel proti praní špinavých peněz. Ta předpokládají, že na seznamu „politicky exponovaných osob“, jejichž transakce musejí banky pečlivě sledovat a reportovat, budou všichni kmotrové i jejich příbuzní a obchodní partneři. Pak by stačilo blokovat platby z tohoto okruhu do daňových rájů, což by omezilo jak korupci, tak i veřejné investice. Avšak to předpokládá, že Česká národní banka bude ochotna pravidla zpřísnit, tak jak to doporučil Mezinárodní měnový fond.

Daniel Münich

CERGE-EI

Zvyšování nízkých platů učitelů musí být součástí strategie usilující o zavyšování vzdělanosti. Dnes jde o to zastavit její pokles. Zvyšování platů však samo o sobě nic nevyřeší. Navíc, veřejné rozpočty dnes skokové zvýšení platů neumožňují. Strategie roztínající začarovaný kruh musí vést k cílenějšímu výběru studentů učitelských a pedagogických oborů, k jejich kvalitnější přípravě, k odlehčení ředitelů od byrokraticko-správní agendy, aby měli čas na řízení vzdělávacích procesů, k monitorování výsledků vzdělávání na všech úrovních, atd. To musí doprovázet věrohodný záměr zvyšování učitelských platů, aby se během dekády staly konkurenceschopnými s platy vysokoškolsky vzdělaných. Něco lze ještě ušetřit optimalizací sítě škol, ale bez výrazného navyšování výdajů na školství to nepůjde.

Pavel Kohout

Partners, člen NERV

Ano, samozřejmě by bylo možné zvýšit platy učitelů, aby tato profese nebyla považována za krajně nouzovou profesní volbu. Kde vzít peníze? Udělat pořádek ve veřejných zakázkách – a rázem by bylo peněz dost. Stát utrácí příliš mnoho na tzv. investice, které z větší části nejsou produktivní, ale zato skýtají velký korupční potenciál. Naopak se šetří na provozních výdajích, kde je malá šance, aby si politici bokem přivydělali něco na „provizích“. Výsledkem jsou přebujelé infrastrukturní projekty, které nikdo nepotřebuje, a strádající školy, nemocnice a podobná zařízení.

Jan Bureš

Era Poštovní spořitelna

Učitelů v Česku rozhodně není nadbytek – počet žáků na učitele zhruba odpovídá průměrům OECD. Relativně podplacení jsou především učitelé v bohatších regionech jako v Praze, kde jsou průměrné mzdy i životní náklady vyšší. Je ale otázka, zda kvůli tomu zvyšovat rozpočet rezortu školství? Česko v tuto chvíli nezaostává v celkových výdajích na školství, které se pohybují okolo pěti procent HDP. Problém je v tom, že z celkových výdajů na vzdělávání u nás relativně malé procento končí v kapsách učitelů. Možná by tedy stačilo jenom stávající hromadu peněz trochu lépe přerozdělovat.