Kdo porazil kůrovce?

U velkých společenských sporů je výhoda, když se dozvíme, jak skončily. Jen tak z nich lze vyvodit ponaučení a vyvarovat se recidivy. Jak ale skončil spor o kůrovce na Šumavě? Minulý týden jsme k tomu dostali několik zpráv, jejich průnik je však menší, než bychom potřebovali.

Napřed přišel ředitel Národního parku Šumava Jiří Mánek s oznámením, že kůrovcová kalamita skončila. Zásluhu za to připsal sobě a svému předchůdci, kontroverznímu Janu Stráskému. O tři dny později vyšla další zpráva, tentokrát z pohledu Mánka méně příznivá: za to, jak postupoval proti kůrovci, dostal park od České inspekce životního prostředí pokutu skoro půl milionu korun. Inspekce zatím odůvodnění svého rozhodnutí nezveřejnila, není tedy zcela jasné, čeho všeho se provinění týká. Pro pochopení celého příběhu by bylo dobré vědět, jak dopadly stížnosti na postup parku u Ptačího potoka, kde vloni probíhala blokáda Hnutí Duha. To ale zatím není jasné. Jisté ovšem je, že pokuta inspekce padla po dlouhých měsících váhání jen krátce předtím, než do Česka přijedou kontroloři z Generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise.

Co tedy ze sporu o kůrovce vyplývá? Pomalu a nenápadně vychází najevo, že zatracovaní aktivisté měli svůj díl pravdy, když bili na poplach před nezákonným jednáním parku.

Také už víme, že loňské řeči o stále bující kůrovcové kalamitě, jimiž správa parku vysvětlovala kácení v cenných lokalitách, byly nadsazené. Kůrovce nemohlo porazit loňské kácení. Spíš se stalo to, co předvídali přírodovědci, a sice že kalamita odezněla dílem kácení v minulých letech a dílem přírody. Bývalý předseda vědecké rady Jakub Hruška odhaduje zásluhy zhruba půl napůl – padesát procent práce lesníků, padesát přirozené přírodní pochody. 

Na rozdíl od kůrovce emoce ze Šumavy pořád ještě nevyprchaly. Zastánci šumavské divočiny nevěří vedení parku, inspekci ani ministerstvu. Park na oplátku vydává tiskové zprávy, které jako by měly jediný cíl – obhájit jeho dnešní vedení a dokázat, že ve všem mělo pravdu. Dokonce i trest od inspekce tlumočí jako svoji přednost. „Kůrovcovou kalamitu jsme zastavili i za cenu pokuty,“ píše na webu parku Mánek.

Zřejmé tedy je, že shoda o kůrovcové epidemii za dnešního rozložení pozic nenastane. Určitý posun může přinést až chystaný zákon, který minulý týden prošel připomínkovým řízením ve vládě. Návrh předpokládá, že zhruba čtvrtina parku zůstane coby první zóna bez přístupu dřevorubců. To je zřejmě také důvod, proč jej prezident Klaus označuje za zbytečný.