Rusko v Pussy čase

Psovodi s agresivními psy jako doprovod a stráž, vulgární urážky, kroucení rukou za zády a převoz do vězení střižený na míru vrcholně nebezpečných teroristek. Toho se dočkaly tři členky Pussy Riot hned po skončení soudu, jenž jim předminulý týden vyměřil dva roky odnětí svobody za protiputinovský happening. „Zastavili dopravu přes polovinu Moskvy, doprovázely nás dva autobusy těžkooděnců a řada blikajících policejních aut. Většinou se k nám takhle hrubě nechovali, bylo jasné, že přišel příkaz,“ píše jedna z odsouzených umělkyň Marija Aljochinová v dopise z vězení publikovaném na blogu svého advokáta Nikolaje Polozova. Ona sama si tuto nečekanou změnu v chování policie vysvětluje jako důkaz, že Putinův režim se začal obávat důsledků přísného trestu za punkovou modlitbu Bohorodičko, vyžeň Putina zazpívanou v chrámu Krista Spasitele koncem února. Jiní pozorovatelé politické situace v Rusku to naopak považují za promyšlený tah Kremlu vytěžit z případu Pussy Riot co nejvíc zastrašení pro další případné rebely: Takhle dopadnete!

Kdo je na řadě

Indicií, že režim nedávno znovuzvoleného prezidenta Vladimira Putina místo dialogu s probouzejícím se protestním hnutím volí represe, existuje celá řada. Nedávno byl znovu otevřen případ Alexeje Navalného, protikorupčního blogera a neúnavného kritika Vladimira Putina. Bloger byl před třemi roky obviněn ze zpronevěry. Pracoval tehdy jako poradce gubernátora v Kirovské oblasti a tamnímu státem vlastněnému podniku měl poradit uzavření nevýhodné smlouvy, výsledkem čehož měla být ztráta v přepočtu 600 tisíc korun. Případ byl loni pro nedostatek důkazů regionálními vyšetřovateli uzavřen. S tím samým výsledkem přišli i kriminalisté vyšší instance. Pak se jej však hlavní šéf vyšetřovatelů Alexandr Bastrykin nečekaně rozhodl znovu otevřít. Týden poté, co Navalnyj publikoval kompromitující informace o Bastrykinově majetku a o možném ilegálním podnikání v České republice, bylo proti blogerovi vzneseno nové obvinění: zpronevěra tentokrát ve výši tří milionů korun a napomáhání organizaci krádeže státního lesa. Hrozba trestu – deset let ztráty svobody. Znovuotevření dvakrát uzavřeného případu vysvětlili Bastrykinovi vyšetřovatelé „výskytem nových skutečností“.

Údery nejdou jen proti předním lídrům, jako je Navalnyj. S těžkým obviněním, že organizovali „masové nepokoje a nepořádky“, je vyšetřováno čtrnáct účastníků protiputinovské demonstrace, kterou policie násilně rozehnala letos v květnu. Všichni se provinili de facto jen návštěvou protestního mítinku, důkazy jejich jakéhokoli násilného chování či „vyzývání k nepokojům“ podle advokátů chybějí. Jeden z obviněných na protestu dokonce ani nebyl. Jedné z obviněných „organizátorek“, drobné blondýnce Mariji Baronovové, policie před pár týdny zevrubně prohledala byt. Odnesla si s sebou počítač, fotoaparát, knihy s politickou tematikou a také třeba rodinné album fotografií. „Je to absurdní, dosud vůbec nevím, čím konkrétně jsem si obvinění vysloužila a jaké na to mají důkazy,“ říká Baronovová. „Účast na demonstracích snad není trestná,“ dodává aktivní účastnice protiputinovských protestů. „U výslechů po mně chtějí jména – kdo mi pomáhá organizovat protesty, jako by příslušnost k opozici byla trestná a já měla povinnost hlásit, s kým se stýkám,“ stěžuje si na průběh vyšetřování vystudovaná chemička. Nyní se o jejího malého syna začali zajímat sociální pracovníci. Přišlo prý udání, že ho nedávno týrala. „Podle mého chce režim ukázat ostatním, že spořádaní občané nemají na protestech co dělat,“ říká Baronovová.

Všechny tyto případy využívají prokremelské televizní kanály k očerňování celého opozičního hnutí. Navalnyj se například na jejich obrazovce objevil, až když padlo poslední obvinění. Do té doby prokremelská televize odložený případ ignorovala.

Taktika umlčení známého kritika ranou, která zastraší i ostatní, Vladimiru Putinovi už jednou vyšla. Michail Chodorkovskij, který neskrýval politické ambice a nešetřil vůči Putinovi kritickými slovy, už téměř devět let sedí v lágru tisíc kilometrů na sever od Moskvy, bez kontaktu se společností a hlavně bez vlivu na politické dění v zemi. Jenže odklidit bývalého ropného oligarchu s pofiderní minulostí bylo o něco snadnější než odstranit teď, v době všeobecné společenské nespokojenosti populárního lídra opozice à la Navalnyj. Politologové se shodnou, že zavřením Navalného by režim opozičnímu hnutí prokázal službu a Navalnému by to pomohlo k větší slávě. Sám Navalnyj se domnívá, že ho kremelští vládci zastrašováním nutí k opuštění země. „Politický vězeň není v tuto dobu pro režim výhodný, politický emigrant nikomu nevadí,“ řekl deníku The New York Times.

K snadnějšímu potírání aktivit opozice se Putinova administrativa vybavila řadou zákonů, narychlo přijatých na začátku prázdnin. Nová norma o shromažďování zpřísňuje podmínky organizace protestů. Nový zákon o internetu podle kritiků umožní úřadům zavřít jakékoli stránky, které budou posouzeny jako „škodlivé pro život, zdraví a rozvoj dětí“, a zákon o neziskových organizacích, jež dostávají finanční podporu ze zahraničí, stanoví přísnější režim kontroly jejich aktivit a finančních toků.

Proces s lídry i obyčejnými účastníky protestů ani zmiňované zákony zatím s ruskou společností příliš nehnuly ani v hlavním městě. Opozice si to vysvětluje létem, během kterého lidé tráví většinu času mimo Moskvu. Doufá proto, že se energie protestnímu hnutí vrátí s návratem dovolenkujících občanů z jejich chat koncem prázdnin. Na 15. září plánuje celonárodní „protest milionů“. Účast na něm by měla naznačit reakci lidí na utahování šroubů, které si Putin zjevně zvolil.