Nos v Jaklově peněžence

„Bylo to v létě, měl jsem hodně volného času,“ vysvětluje napůl vážně Tomáš Němeček, jak ho napadlo pustit se do zápasu, v němž všem před očima položil úplně sám na lopatky Hrad. Trvalo to rok, prezidentovi muži se vzpouzeli ze všech sil, nakonec však museli ustoupit a všichni zájemci tak díky Němečkovu vyhranému soudu vědí, kolik berou čtyři nejbližší spolupracovníci současné hlavy státu. K čemu je ale ta podívaná do peněženek dobrá? Prezidentův politický rada Ladislav Jakl už řekl médiím, že suma jeho měsíční výplaty (letos průměrně 103 786 korun měsíčně)může zajímat „jenom nenávistnou lůzu“. To se však nezdá být úplně přesné. Samotný Tomáš Němeček vidí svoji snahu zjistit pro veřejnost Jaklův plat spíš jako příspěvek k modelování „kultury pravidel“. A právníci či experti zabývající se bojem proti korupci či právem na informace mluví o „kolíkování prostoru“. Podle nich prostě česká společnost roste, rozhlíží se kolem a ujasňuje si, co je v jejím dosahu soukromé, co veřejné a čí je stát, který si ke svým službám platí.