Anketa: Má se zvýšit rychlost na českých silnicích?

Jarmila Johnová

Pražské matky

Zvyšování rychlosti na českých silnicích považujeme za kontraproduktivní. Pokud by totiž došlo ke změně předpisů, které by zvýšení rychlosti na silnicích povolovaly, došlo by nejspíše ke zvýšení počtu nehod i jejich závažných následků, aniž by to zvýšilo kapacitu silnic. Kapacita silnic je totiž nejvyšší při stálých rozestupech a nižších rychlostech, které nevyžadují časté brzdění a akceleraci. Nezvládnutá rychlost je přitom nejčastější příčinou fatálních nehod. Počet dopravních nehod s následkem smrti v ČR sice oproti devadesátým letům výrazně klesl, ale bezpečností na silnicích se stále ještě nemůžeme chlubit, za evropskými premianty, jako je např. Švédsko, silně pokulháváme, nejzřetelnější je to u nejohroženějších účastníků provozu – chodců. Dopravní nehody jsou také nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí v ČR.

Jindřich Frič

ředitel Centra dopravního výzkumu

Otázka zvyšování rychlosti motorových vozidel je obecně spjata s vyšším rizikem v silničním provozu. Tato skutečnost je dána fyzikálními zákony, kdy z vyšší rychlosti vyplývá kvadratický nárůst kinetické energie a požadavek na kratší reakční dobu řidiče. Při rozhodování, zda je zvýšení rychlosti na komunikacích 1. tříd směrově dělených vhodným opatřením, je potřeba brát v úvahu pokud možno kvantifikovaný nárůst rizika a na druhé straně benefity, které by toto opatření mělo zřejmě uživatelům přinést. Bezpochyby je tedy nutné brát na zřetel například poloměry oblouků, rozhledové poměry, adhezní parametry vozovky, nehodovost na řešené síti atd.

Igor Sirota

tiskový mluvčí Ústředního automotoklubu

Není to tak jednoduché. Pokud jde o změnu asi tří set kilometrů rychlostních silnic na dálnice, je to poměrně schůdná cesta, pokud při tomto rozhodování budou mít hlavní slovo především odborníci. Musejí vědět, jaký je skutečný technický stav těchto vozovek, jaká je jejich budoucnost, s jakým dalším budováním se zde počítá. Pakliže vše mluví pro – ať se z dané rychlostní silnice stane dálnice. Pokud jde o zvýšení rychlosti na vybraných silnicích 1. třídy, předpokládal bych stejný postup – ať to posoudí odborníci. No a zároveň se vynoří i otázka – nejsou tyto „rychlé jedničky“ budoucími úseky, které budou rovněž zpoplatněny? Otázek je tedy více než dost, a na ně by navrhovatel této změny měl věcně odpovědět a týmy odborníků rozhodnout. Pak to může přinést řidičům efekt – budou jezdit rychleji tam, kde lze jezdit rychleji, a o tyto úseky budou mít odpovídající údržbu.

Jiří Landa

CityPlan

Návrh převést některé silnice do kategorie „dálnice“ a jiné naopak ponechat v kategorii „silnice pro motorová vozidla“, avšak s nejvyšší dovolenou rychlostí pouze 110 km/h, spolu s přeřazením vybraných silnic do kategorie „silnice pro motorová vozidla“, a tedy zvýšením nejvyšší dovolené rychlosti z 90 na 110 km/h, považuji v principu za rozumný a logický krok. Je však třeba velmi důkladně posoudit bezpečnostní úroveň těchto komunikací, než k přeřazení dojde. Pokud Česká republika myslí vážně své přijaté závazky k dalšímu podstatnému snižování počtu usmrcených na českých silnicích, je třeba bezpečnostní hledisko stanovit jako prioritu pro rozhodování. Chceme-li se vydat cestou Velké Británie, Švédska či Nizozemska, kde docílili obdivuhodných výsledků ve snížení počtu usmrcených, musíme úpravy dovolené rychlosti provádět velmi uvážlivě.