0:00
0:00
12. 8. 20125 minut

Vyprávěj... o vaření drog

Zdejší seriálová tvorba má vlastní představu o čase

Fila ctverec
Autor: Respekt

Seriály jsou – jak známo – živnou půdou televizní zábavy všude na světě. Ovšem při pohledu na momentálně nejoceňovanější a nejsledovanější (jakkoli se tyto dvě kategorie vždy nekryjí) televizní seriály v USA si člověk uvědomí, v jak „vícerychlostním světě“ žijeme.

Kontrast vyniká hlavně ve srovnání s programovým schématem českých televizí pro letošní podzim. Na jedné straně máme dravost či vtip, s jakými americká televizní tvorba zkoumá a pojmenovává dnešek (Breaking Bad – osudy učitele chemie, který vaří drogy, Homeland – o návratu veterána z Iráku, který je podezřelý z terorismu, Teorie velkého třesku, jež si hraje s motivem dětinskosti vysokoškoláků), nabízí syrové obrazy minulosti (Mad Men je z prostředí reklamní agentury šedesátých let) nebo i fiktivní příběhy s motivem věčného boje o moc (Hra o trůny). Pravým opakem toho jsou pak české seriály, jež se opájejí pozvolným tempem minulosti (VyprávějZdivočelá země se nyní dějově dosunuly do devadesátých let) nebo ukazují idealizované a pitvořivé obrazy současnosti (to je patrné z ukázek připravovaných seriálů Gympl,Základka,Obchoďák nebo Ententýky). Jistěže bychom mohli jednotlivé tituly mnohem pečlivěji rozčlenit a neházet je všechny do jednoho pytle (Vyprávěj je určitě větší selanka než Zdivočelá země), nebo si počkat až na jejich odvysílání a pak je zhodnotit - ale v tomto případě stačí i zběžný pohled na „vizuál“, zvuk, tempo, základní dějistě, nahozené zápletky, s nimiž se propagační kampaně vytáhly - a máme jasno: naše televize se svými seriály zaspaly dobu tak o 15 až 20 let.

↓ INZERCE

Pokud nechceme propadnout naprosté skepsi, že v českých televizích nikdo ani nechce dělat dobré, moderně pojaté seriály a vše se cílí na vyšší věkovou skupinu, která spíše ráda vzpomíná a televizi nebere jako prostředek ke vzrušení a povyražení, ale jako sedativum, nezbývá nám než optimisticky věřit v technický pokrok. A ten, jak víme, zákonitě přichází.

Na internet a hned

Problém, proč v tuzemských televizích nevznikají ani se moc nehrají dobré seriály, nespočívá pouze ve financích a v přesvědčení, že mladší generace už se na televizi nedívá a nemá cenu pro ni něco vyrábět. Hlavním faktorem je stahování přes internet. Když má dnes v Americe o víkendu premiéru nový díl masově sledovaného seriálu, který získává nadšené kritické a divácké ohlasy, do pondělí najdete tuto nejnovější epizodu česky otitulkovanou na internetových úložištích. (Seriáloví nadšenci dělají kvalitní titulky zadarmo, čistě z potřeby sdílet s ostatními zážitky.) Proč tedy čekat nejméně dva, ale spíše tři až čtyři roky, až se někdo v Česku uráčí seriál koupit a nadabovat?

Když porovnáváme statistiky sledovanosti přepočtené na procenta obyvatel, tak v Česku sleduje americké seriálové hity o polovinu více (pozn. oprava tištěného vydání) méně lidí než v USA. Nejde tu přitom jednoduše o kulturní rozdíly (teenageři jinak sdílejí kulturu globálně), ale hlavně o časový posun. Znamená to, že odstup v premiérách se velmi negativně podepisuje na zájmu sledovat (často už napodruhé) dabované hity minulých let. Je jisté, že jinými rychlostmi plyne svět mentálně mladých a mentálně pasivních diváků.

Pokud zdejší stanice nechtějí nadále ztrácet silnou kupní sílu, na niž lze dobře cílit reklamu (nedělejme si iluze, že komerční televize tu jsou od kultivace vkusu; to může být pouze vedlejší efekt), tak možností, jak alespoň trochu snížit onen brutální časový rozestup, je jednak zariskovat s nákupem seriálů „dopředu“ a zadruhé nebabrat se s dabingem a složitým umisťováním do nabitého vysílacího schématu. Stačí, aby televize měly na internetu vlastní placený obsah a tam by pouštěly s co nejkratší možnou prodlevou dobré americké seriály „pouze“ otitulkované.

Že to zní jako sci-fi? Předpovědí, jak se budou šířit informace, bylo vždy mnoho a většinou se mýlily. Ale zde asi cítíme, jak by bylo dobré, kdyby se popsaná vize, jakkoli se dnes jeví radikálně, naplnila. K předprodeji seriálů budou muset udělat více i producenti a uvolňovat vysílací práva dřív než dosud, a vybudování prostoru pro placený obsah může být také riskantní. V Česku se o podobné služby pokouší zatím jen Voyo.cz. Zdali se podobné stránky budou šířit i dále, je zatím těžké předpovědět. Nicméně, mnoho uživatelů i právně problematických úložišť (jako třeba Uloz.to) poznávají, že je výhodnější si zaplatit aspoň možnost rychlejšího stahování. Momentálně jsme ve stádiu, kdy velké televizní a filmové společnosti jen váhavě přešlapují. Uvidíme, co bude za 10 let.

Více v článku Lepší už to nebude.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].