Devadesátá léta byla v české kinematografii zpočátku poznamenána bezbřehou mnohostí. Po letech cenzury se uvolnila stavidla, ovšem nenastalo údobí kreativity, s níž by se filmaři pokoušeli hlouběji reflektovat minulost a současnost – spíše se jako novinky mezi sebou prolínaly vlny filmového podnikání (Tankový prapor,Kamarád do deště 2,Trhala fialky dynamitem,Playgirls) i postmoderního experimentování (V žáru královské lásky,Don Gio,Amerika) – a někdy šlo o zcela nerozlišitelné počiny (celovečerní reklama na becherovku Kanárská spojka).
↓ INZERCE
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc
