Proč se nebát prezidenta
Přímá volba je dobrým řešením, panika není namístě
Českem se šíří stále sílící znepokojení, že prezidentské volby dopadnou špatně a že byla chyba zavádět přímou volbu prezidenta. Diskutuje se o tom v médiích i na sociálních sítích. „Dosud ohlášené kandidatury mě přesvědčily, že prezident země by se neměl vybírat přímou volbou. Udělala se populistická chyba, kterou patrně nejde vzít zpět,“ řekl například Lidovým novinám děkan Filozofické fakulty UK Michal Stehlík.
Je to zajímavý pocit, protože vlastně není jasné, z jaké reality vychází. Pakliže se mluví o tom, že se „neměla“ zavádět přímá volba, znamená to, že se dotyční domnívají, že ta předchozí byla lepší. Otázkou je, v čem to bylo lepší? V tom, že volitelům chodily výhrůžky v podobě kulek? Že před jejich domy hlídala auta, jestli k nim nemíří vyjednavači konkurence? Že se hlasy prodávaly za peníze či jiné prebendy? Že se zvyšoval význam komunistů, kteří nabízeli hlasy tomu, kdo jim nejvíce pomůže při cestě k moci?
Je iluzí se domnívat, že kdyby si parlament udržel volbu prezidenta, tak by byli k dispozici lepší kandidáti. ODS i ČSSD by zřejmě nabídly ty samé, tedy Přemysla Sobotku a Jiřího Dienstbiera. Pro ně by ale tyto strany neměly dost hlasů, takže by se buď obchodovalo, anebo by se hledal nějaký průchodný kandidát. Možná nejlépe někdo na přístrojích, aby se dal v případě problémů odpojit.
Nepochybně nebude snadné vybrat toho nejlepšího adepta, ale přímá volba na rozdíl od parlamentu zvyšuje nabídku. To, že chtějí tuto šanci využít různí obskurní kandidáti (např. Petr Cibulka či Ladislav Jakl), k tomu prostě patří.
Ti, kdo se bojí úspěchu Miloše Zemana, se ale spíše mýlí, když si myslí, že by neměl šanci projít parlamentní volbou. Zemana by volila velká část sociálních demokratů (ostatně jej otevřeně podpořili někteří jejich senátoři), komunistů (podle výzkumů veřejného mínění se jej chystají volit stoupenci KSČM), ale i občanských demokratů. Otevřeně to řekl Jan Vidím: „Když vidím, jací lidé se tam hlásí, tak mi přijde Zeman dobrý. Vím, že to z úst ódéesáka zní jako rouhání, ale jako prezident by mi nevadil.“ To vůbec není rouhání, Zeman je totiž ideálním parlamentním kandidátem. Je totiž z klubu „těch, co spolu mluví“. Tedy není podstatný pohled na svět, ale že se navzájem znají a jsou si ochotni vyjít vstříc. Proto jej podpořil i současný prezident Václav Klaus. Jinými slovy, i kdyby se Zeman nakonec hlavou státu stal, nebude to jen kvůli přímé volbě.
Přímá volba má v sobě vždy zakódované riziko, že vyhraje nějaký populista. Ano, to se může stát, ale v okolních zemích k tomu zatím nedošlo. Stejně jako nám už druhé volební období jeden extrémní populista zvolený parlamentem vládne. Jestli se ale stane hlavou státu Jiří Dienstbier, Přemysl Sobotka, Karel Schwarzenberg, Zuzana Roithová či Jan Fischer, rozhodně to nebude žádná katastrofa. Tím spíše oproti dnešku. Každý si s sebou nese svá pro a proti, která budeme v následujících měsících poměřovat. Takže je zbytečné truchlit a je třeba se připravit na start.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].