Případ ohlášeného útoku

Výbuch autobusu přistaveného pro izraelské turisty před bulharským letištěm v Burgasu působí jako blesk z vymeteného prázdninového nebe, spíše však odkazuje k cílevědomé vytrvalosti pachatelů. Útok, při němž zahynulo pět izraelských turistů, bulharský řidič a sebevražedný atentátník s falešným americkým řidičským průkazem, je završením série předchozích nezdařených pokusů.

Přitom k jednomu z nich došlo začátkem letošního roku také v Bulharsku. Izraelští politici a média hlásili rovněž v lednu nedotažený pokus o vraždu izraelských diplomatů v Thajsku. V únoru útočníci odpálili auto před izraelskou ambasádou v indickém Dillí a zranili manželku jednoho z diplomatů, zatímco bezpečnostní síly zmařily další podobný útok v Gruzii. Před několika týdny bylo v Keni zatčeno několik Íránců podezřelých z plánování útoku na izraelské cíle a jen před několika dny sebrala policie na Kypru muže podezřelé se sběru informací před předpokládaným útokem na izraelské turisty.

Nejvážnější varování ovšem ve zpětném pohledu přišlo v lednu z Bulharska, kdy policie našla na palubě bulharského autobusu vezoucího izraelské turisty z Turecka podezřelý balíček. Podle tehdejšího zpravodajství izraelského deníku The Jerusalem Post šéf bezpečnostního oddělení izraelského ministerstva dopravy upozorňoval své bulharské kolegy, že bulharská letiště jsou sice bezpečná, autobusy převážející turisty jsou však slabým místem. Bulharská policie podle stejného zdroje tehdy posílila hlídky v bulharském horském středisku Banja. Izraelci byli s Bulhary v těsném kontaktu a bulharský prezident Rosen Plevneliev potvrdil osobní schůzku se šéfem Mossadu před měsícem, nedostal prý tehdy ale výslovné varování před blížícím se útokem.

Špička ledovce

Motivy očekávaných atentátů byly v zásadě dva. O pomstu za vraždu šéfa svých bezpečnostních složek Imáda Mugníji se již čtyři roky snaží šíitské hnutí Hizballáh a série zimních pokusů spadala právě k výročí jeho smrti. Druhým důvodem je pokračující skrytá válka mezi Izraelem a Íránem kvůli íránskému jadernému programu. Írán připisuje Izraeli útoky na své jaderné vědce stejně jako pokusy sabotovat vývoj zařízení nasazením počítačových virů. Útok proti izraelským diplomatům v Dillí svou metodou kopíroval předchozí vraždu íránského vědce v ulicích Teheránu.

Teď se ale přidal ještě třetí motiv: někteří experti pracují s možností, že se dlouhodobí spojenci Hizballáh a Írán snaží vyprovokovat Izrael k odvetě proti Hizballáhu a nepřímo tak pomoci svému třetímu spojenci, syrskému Bašáru Asadovi, kterému podle všeho v těchto dnech a hodinách moc definitivně proklouzává mezi prsty. Jakýkoli ozbrojený konflikt s Izraelem dokáže vždy semknout arabskou a muslimskou populaci v regionu a mohl by snad Asadovi jeho komplikovanou situaci alespoň trochu ulehčit.

Izraelští polici však zřejmě nepochybují – téměř bezprostředně po útoku obvinili z útoků právě Írán a Hizballáh. Bulharský ministr zahraničí naopak varoval před unáhlenými závěry, logika situace přesto ukazuje směrem k Teheránu a Bejrútu. Smrt izraelských turistů je s největší pravděpodobností viditelným projevem probíhající skryté války. Ta může nakonec eskalovat do podoby izraelského útoku na íránská jaderná zařízení, nicméně není příliš pravděpodobné, že by strategické rozhodnutí tak zásadního významu atentát namířený proti izraelským turistům, jakkoli tragický, nějak ovlivnil či urychlil.

V bludišti

Izrael je vůči podobným útokům téměř bezmocný. Předchozí pokusy ukazují, že by útočníci měli zájem o významnější diplomatické cíle, protože však nedokážou prolomit jejich ochranu, berou zavděk i civilisty mimo ostře střežené území židovského státu. Žádná tajná služba nedokáže ochránit všechny své občany volně rozptýlené po světě a ani Izraeli nezbývá mnoho jiného než se spolehnout na spolupráci s bezpečnostními složkami v jednotlivých zemích.

V každém případě vše nasvědčuje tomu, že židovský stát nečekají snadné měsíce. Kolaps probíhající v sousední Sýrii staví před Jeruzalém mnoho otázek, z nichž tou nejnaléhavější je v tomto okamžiku osud syrských chemických zbraní. Případný Asadův pád může znamenat obnovení občanské války v sousedním Libanonu a rozsáhlý chaos v samotné Sýrii. To vše v okamžiku, kdy v Egyptě usedl do prezidentského úřadu poprvé představitel Muslimského bratrstva a Izrael v obavách před vývojem na své jižní hranici zahájil výstavbu ochranné bariéry na Sinaji.

Zároveň se skutečně krátí doba, kdy Izrael bude muset učinit zásadní rozhodnutí o tom, zda provede vlastní útok proti íránským jaderným zařízením, třeba i navzdory přání amerického prezidenta Baracka Obamy usilujícího v těchto měsících o znovuzvolení. Stále složitější situace, v níž se Izrael nachází, pak samozřejmě jenom zvyšuje pravděpodobnost, že výbuch bulharského autobusu s izraelskými turisty nebude posledním pokusem vtáhnout Izrael do stále rychlejšího víru událostí na Blízkém východě.