Dřevo hřeje dvakrát
Moderní kotel na dřevo nebo peletky nabízí úspory, pohodlí a nezávislost
Když pravěký člověk přihazoval klacky na oheň před svou jeskyní, jistě tomu neříkal energetické využití biomasy. Několik set tisíc let vývoje – a dřevem topíme pořád. Naštěstí s trochu vyšším komfortem a účinností.
Dřevem jsou dnes leckdy vytápěny i ty nejmodernější domy. Důvodů může být více. Například důsledná snaha neprodukovat CO2. Tento plyn samozřejmě stoupá z komína vždycky, ale při spalování dřeva se jen vrací do ovzduší to, co strom při svém růstu pohltil z atmosféry. Z hlediska skleníkového efektu jde tedy o neutrální proces.
Jiným důvodem je pocit nezávislosti, který dřevo poskytuje. Mnoho lidí se domnívá, že dřevem si zatopí, i když nic jiného nebude fungovat. Ve skutečnosti jsou moderní kotle (až na výjimky) závislé na elektřině. Potřebuje ji oběhové čerpadlo, spalinový ventilátor i řídicí jednotka, takže pokud nejde proud, nefunguje ani topení. To naštěstí neplatí o kamnech a krbech. Jako příležitostný i záložní zdroj tepla si je pořizují dokonce i majitelé pasivních domů, kde je potřeba vytápění velmi nízká. Dům by se bez nich obešel – pro topení by stačilo třeba malé elektrické topné těleso s výkonem dvou tří žehliček. Kamna však mohou být krásná. Při pohledu na nabídku českých supermarketů s tím asi souhlasit nebudete, ale stačí se rozhlédnout na nějaké specializované výstavě.
Kotel si přikládá sám
Vytápět dřevem moderní dům s velmi nízkou spotřebou tepla je paradoxně složitější než starší nezateplený dům. Na trhu totiž nejsou kotle s dostatečně malým výkonem (okolo 10 kW), takže je nutno instalovat velké akumulační nádrže, aby bylo kam ukládat přebytek tepla. Místo kotle lze také použít speciální interiérová kamna s teplovodní vložkou, kde se část výkonu odvádí do ústředního topení, i ony však potřebují někde ve sklepě akumulační nádrže s objemem okolo 1000 l nebo i více.
Pořídit si takové topení je dost drahé, náklady přesáhnou 100 tisíc korun, což může být více než v domě s několikanásobně větší spotřebou tepla. Část peněz se vám však vrátí, protože ušetříte za dřevo. Nádrž přitom nejen snižuje spotřebu paliva, ale také zvyšuje komfort; majitel si zatopí, když se mu to hodí, vytápěcí systém si vezme teplo z nádrže podle potřeby – roztápění studeného kotle v pět ráno je dávno minulostí.
Kdo si chce ušetřit řezání a štípání dřeva, může topit peletkami. Jde o válečky tloušťky tužky a délky několika centimetrů lisované z pilin, případně z kůry nebo různých energetických rostlin. Kvalitní peletky jsou certifikovány podle jedné z pěti českých, německých nebo rakouských norem. Peletky si kotel sám přikládá ze zásobníku, výkon reguluje automaticky, takže uživateli stačí na podzim kotel zapnout a na jaře vypnout. Mezitím musí zhruba jednou týdně vynést popel. Tento komfort ale něco stojí: peletkový kotel vyjde i třikrát dráž než kotel na kusové dřevo. Rovněž vytápění peletkami stojí až dvakrát víc než topení polenovým dřevem, jehož cena se dost liší podle oblasti a dopravních nákladů. Oproti zemnímu plynu je teplo z peletek asi o třetinu levnější.
Kdo nechce čas od času ručně doplňovat palivem zásobník kotle, může si za několik desítek tisíc pořídit spirálový dopravník peletek, který palivo transportuje ze skladu až ke kotli. Peletky nelze na rozdíl od dřeva skladovat venku, takže v domě musí být dostatečně velký a suchý sklad. Palivo přiveze kamion a do skladu jej dopraví technika. Tady neplatí, že dřevo zahřeje člověka dvakrát – jednou při práci, podruhé v kamnech.
Peletky můžeme spalovat i v interiérových kamnech. Nasypou se do zásobníku a není třeba myslet na pravidelné přikládání. Tento luxus je ale poměrně drahý, kamna na peletky stojí až třikrát více než kamna na polenové dřevo. Navíc odpadá pocit nezávislosti – do peletkového topidla se polínka přikládat nedají.
Elektrárna na peletky stojí milion
Místo kotle může mít rodinný dům elektrárnu na peletky. Zařízení velikosti mrazáku poskytne asi 10 kW tepla a asi 3 kW elektrického výkonu, což pro rodinný dům stačí. Generátor elektřiny je poháněn Strilingovým motorem, u nějž neprobíhá spalování uvnitř válce (jako třeba u naftového), ale vně: ve válci je helium, které se roztahuje díky teplu dodávanému zvenčí, třeba právě hořákem na peletky. V principu ale může motor spalovat cokoli. Díky tomu je mu už dvě století prorokována skvělá budoucnost – a třeba už brzy skutečně nastane. Zatím si elektrárnu na peletky za necelý milion korun koupí asi málokdo. Cena takto získané elektřiny je navíc několikrát vyšší než elektřiny ze zásuvky.
Topit dřevem se dnes dá na hi-tech úrovni, s vysokým komfortem. Pořád ale platí, že nařezat a naštípat na zimu pár kubíků dřeva člověka nejlépe naučí, že energie má svoji cenu.
Autor pracuje ve sdružení EkoWATT.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].