Čekání na mluvící obaly

Na úvod malý spotřebitelský kviz. K čemu mají potraviny obal?

a) Aby se na ně nesahalo

b) Aby je mohl výrobce opatřit značkou, kterou si zákazníci zamilují

c) Aby je jedlo stále méně lidí

Pokud jste vyřadili třetí možnost jako zcela bizarní, chyba. Chránit sušenky před osaháním sice stále patří k základním povinnostem obalů, ale zároveň se pytlíky, kelímky a lahve stále rychleji proměňují v obsáhlé informační věstníky, které mají za úkol spotřebitele jemně popostrčit od špatného jídla ke zdravějšímu. Letošní léto přineslo další krok tímto směrem.

S lupou a informován

Písmen, která dnes najdete na obalech, je více než dost. Les různých vyhlášek a zákonů přikazuje výrobci uvádět přesné složení potravin včetně přídatných látek („éček“), datum použitelnosti, přítomnost geneticky modifikovaných organismů či látek, které by mohly být pro některé konzumenty zdravotním rizikem (lepek, aspargam). A ani obalových zákazů není málo. Nesmějí se například používat slova jako dietní, živý či domácí, pokud potravina neodpovídá příslušným definicím těchto termínů. Nedávné evropské předpisy pak také velmi přísně regulují jakákoli zdravotní tvrzení („pomáhá na trávení“), které musí výrobce…