0:00
0:00
Téma14. 8. 201120 minut

Bílá hora Sovětského svazu

V srpnu 1991 začaly z Moskvy náhle přicházet šokující zprávy. Tanky v ulicích, výjimečný stav, nezvěstný Gorbačov. Mnoha lidem se rychle vrátily vzpomínky na dobu, kdy se o osudu střední Evropy rozhodovalo v Moskvě. Není to konec sametových revolucí?

Astronaut



↓ INZERCE

Ruský prezident Boris Jelcin udělal ráno 19. srpna 1991 velkou chybu. Onoho letního dne, v šest hodin ráno, k němu do vládního komplexu Archangelskoje nedaleko Moskvy dolehly první zprávy, že se konzervativní klika pokouší o puč proti Michailu Gorbačovovi. Jelcin věděl, koho má proti sobě, velmi dobře tušil, že může být sledován nebo obklíčen. Přesto začal obvolávat ruské vrcholné politiky a svolávat je k sobě do sídla vlády. Tehdejší leningradský starosta Anatolij Sobčak, jenž právě pobýval v Moskvě a výzvy uposlechl, později vzpomínal: „Jediné komando mohlo vyřadit celou ruskou vládu.“ A skutečně, dnes již víme, že takové speciální komando KGB v tu chvíli již dvě hodiny Jelcinovu daču sledovalo z okolního lesa. Jeho velitelé měli jasný rozkaz: zajistit Jelcina a dopravit ho k pučistům k „rozhovorům“. Stalo se však něco, co možná Jelcinovi zachránilo život a zvrátilo vývoj dramatických událostí. Dva ze tří velitelů oddílu odmítli uposlechnout rozkaz. Jelcin volně odcestoval do budovy ruského parlamentu a postavil se do čela odporu proti konzervativnímu puči.

Začátek konce

Cesta k těmto dramatickým srpnovým událostem začala v druhé polovině 80. let, kdy se Sovětský svaz začal pod vedením generálního tajemníka ÚV KSSS…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc